Čís. 14867.

Příslušelo-li žalovanému podle žalobní žádosti právo volby mezi dvěma alternativně požadovanými plněními, nelze ho odsouditi nepodmínečně k jednomu z obou plnění.
(Rozh. ze dne 15. ledna 1936, Rv I 293/34.) Žalobkyně domáhá se odsouzení žalované k vrácení předmětu prodaného s výhradou práva vlastnického nebo k zaplacení zbytku trhové ceny. Prvý soud uznal podle žaloby, odvolací soud žalobu zamítl.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolání.
Důvody:
Jde o alternativní žádání a nikoliv o alternativní zmocnění podle § 410 c. ř. s., jak soudí odvolací soud. To vysvítá jednak z toho, že dovolatelka sama ještě v dovolání zdůrazňuje, že vznesla alternativní žalobní žádost, jednak z obsahu žalobního návrhu, v němž se žádá odsouzení žalované ke dvěma plněním v žalobě uvedeným, nikoliv jen odsouzení k jednomu plnění s možností žalované, aby se zbavila tohoto plnění, jež jest výlučně předmětem žaloby a rozhodování, zaplacením peněžité sumy, jež se nepožaduje jako závazek žalované. Taková alternativní žalobní žádost jest však v daném případě neoprávněna. Ve výhradě práva vlastnického nutno v pochybnosti spatřovati i mlčky ujednanou výhradu odstupu od smlouvy, jestliže kupitel ji nesplní. Uplatňování nároku prodatele na vrácení věci není ovšem podmíněno předchozím prohlášením odstupu od smlouvy ve smyslu § 918 obč. zák. (rozh. čís. 11214 Sb. n. s.), znamená však v pochybnosti odstup od smlouvy, nebylo-li vymíněno, že smlouva má přes vrácení věcí trvati dále (rozh. čís. 12242, 12521 Sb. n. s.). Žádá-li však prodatel zaplacení trhové ceny, dává tím najevo, že trvá na smlouvě, ježto zaplacení může žádati pouze, je-li ochoten přenechati kupujícímu vlastnictví k prodané věci. Nemůže tudíž prodatel oba nároky, t. j. nárok na vrácení věci a nárok na zaplacení trhové ceny uplatniti zároveň, nevymínil-li si zvláště takové právo. Nelze proto kupitele ani alternativně odsouditi k vrácení věci nebo k zaplacení trhové ceny (rozh. čís. 8669 Sb. n. s.). Dovolatelka netvrdila a neprokázala, že podle dohody, učiněné se žalovanou, měla kupní smlouva přes vrácení věci trvati dále, že uplatňování nároku na vrácení věci plynoucího z výhrady práva vlastnického nemělo znamenati odstup od smlouvy a že tudíž byla oprávněna žádati současně s vrácením věci i zaplacení kupní ceny.

Citace:

Č. 14867. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1937, svazek/ročník 18, s. 70-71.