Čís. 14173.

Nejasnost pojišťovacích podmínek stanovených pojišťovnou jde na její vrub. Vykládá-li je pojišťovna složitějším způsobem v ten rozum, že i nezaviněný úraz pojistníkův není pojistkou kryt, nelze v toho vyvoditi nedůvodnost nároků pojistníkova.
(Rozh. ze dne 15. února 1935, Rv I 516/33.)
Žalobkyně domáhá se na žalované pojišťovně vyplacení pojistného obnosu 8000 Kč tvrdíc, že na tento obnos byl její zemřelý manžel Arnošt R. pro případ smrti u žalované pojištěn. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby tvrdíc, že usmrcený byl zabit ve rvačce, a že podle § 7 všeobecných pojišťovacích podmínek jsou z pojištění vyloučeny případy, jež se udály při zúčastnění se na rvačce. Nižší soudy uznaly podle žaloby, odvolací soud z těchto důvodů: Jde o to, zda žalobkyně právem se domáhá vyplacení pojištěného obnosu 8000 Kč čili nic. Správné jest, že dle § 7 všeobecných pojišťovacích podmínek jsou vyloučeny z pojištění případy, jež se udály při zúčastnění se rvačky, naproti tomu však § 3 všeobecných pojišťovacích podmínek výslovně stanoví, že tělesná zranění, utrpěná při oprávněném hájení neb námaze ku zachránění lidského života platí za nehody. Toto ustanovení § 3 pojišťovacích podmínek jest všeobecným ustanovením, širším nežli případy podle § 7 pojišťovacích podmínek, vyloučené z práva na odškodné, které jsou jenom výjimky z tohoto všeobecného ustanovení. Kdyby tedy zjištěno bylo, že Arnošt R. se účastnil rvačky s tím úmyslem, aby se rval s ostatními, bylo by lze se odvolávati na ustanovení § 7 pojišťovacích podmínek, jest však zjištěno, že Arnošt R. rvačku nezačal, nýbrž, že byl zraněn, když svému synovi šel na pomoc, který o to prosil, byv ohrožen nožem. Z tohoto zjištění se zřejmě podává, že Arnošt R. utrpěl zranění na těle při oprávněném hájení a při námaze zachránění života lidského, totiž svého syna. Jest takto dán případ § 3 pojišťovacích podmínek, a proto neprávem dovolává se žalovaná strana ustanovení § 7 pojišťovacích podmínek pro odmítnutí náhrady za tento pojistný případ. Když tedy soud prvé stolice dospěl k závěru, že zranění Arnošta R-a nelze subsumovati pod ustanovení § 7 všeobecných pojišťovacích podmínek, učinil tak právem, posoudiv takto věc po stránce právní správně. Nejvyšší soud nevyhověl odvolání.
Důvody:
Dovolací soud neshledal zákoného důvodu, by rozsudek odvolacího soudu byl změněn nebo zrušen (čl. I. § 3 zák. čís. 251/34 sb. z. a n.). Dodává se jen, že nejasnost pojišťovacích podmínek, pocházejících od pojišťovny, jde na její vrub podle § 915 obč. zák. Dochází-li tedy dovolatelka složitějším způsobem k výkladu pojišťovacích podmínek, že i nezaviněný úraz A-a R. není pojistkou kryt, nelze z toho nedůvodnost žalovaného nároku vyvoditi.

Citace:

č. 14173. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1936, svazek/ročník 17, s. 169-170.