Čís. 12565.Není zmatkem podle § 477 čís. 4 c. ř. s., byla-li straně uložena záloha na znalce v nepřiměřené výši. (Rozh. ze dne 29. dubna 1933, Rv I 523/33.) Žalobě o zaplacení peněžité pohledávky bylo vyhověno soudy všech tří stolic. Nejvyšší soud uvedl v otázce, o niž tu jde, v důvodech: Není tu vytýkaného zmatku podle § 477 čís. 4 c. ř. s. (§ 503 čís. 1 c. ř. s.), který vidí dovolatel v tom, že mu odepřeno vlastně právo tím, že mu byla uložena záloha na znalce v nepřiměřené, výši, neodpovídající jeho majetkovým poměrům. O řečeném zmatku lze totiž mluviti jen tehdy, pakli straně nezákonným postupem byla odňata vůbec možnost před soudem projednávati, nikoliv však i tehdy, pak-li strana je toliko při jednání před soudem omezena potud, že to může míti vliv na způsob a rozsah jednání.