Čís. 16400.

Zabavitelnost příplatků podle § 119 zák. č. 26/1929 Sb. z. a n.
Na příplatky, které vyplácejí příplatkové ústavy podle §§ 119 a 120 zák. o pens. poj. č. 26/1929 Sb. z. a n zaměstnanci k jeho pensíjnímu důchodu, se nevztahuje předpis § 46 řeč. zák., nýbrž jest je pokládati za výslužné ve smyslu § 2, odst. 1, zák. č. 314/1920 Sb. z. a n., na které má zaměstnanec nárok podle zákona.
Při výpočtu existenčního minima jest k řečeným příplatkům připočísti i pensijní důchod sám.
(Rozh. ze dne 15. října 1937, R II 400/37.)
Exekuční soud povolil vymáhající věřitelce »G.«, akc. spol. v P., k vymožení její vykonatelné pohledávky 19602 Kč 65 h s přísl. exekuci zabavením a přikázáním pohledávky, kterou má povinný — hospodářský úředník ve výslužbě — za poddlužníkem Pensijním ústavem pro průmysl cukrovarnický v P. jako příplatkovým ústavem podle § 119 zák. o pens. poj. č. 26/1929 Sb. z. a n. z titulu příplatků, které řečený ústav vyplácí měsíčně povinnému k jeho pensijnímu důchodu, na nějž má nárok podle zákona, — tedy zabavením rozdílu mezi zákonnou pensí a pensí povinnému skutečně vyplácenou Pensijním ústavem pro průmysl cukrovarnický v P. nad zákonnou sazbu, a to až do výše vykonatelné pohledávky s příslušenstvím. Rekursní soud k rekursu povinného zamítl exekuční návrh. Důvody: Rozhodnutí nejvyššího soudu č. 14607 Sb. z. a n., jehož se vymáhající věřitelka v návrhu na povolení exekuce dovolává, se týká jiných skutkových a právních poměrů, než je tomu v souzeném případě. Nejvyšší soud prohlásil za přípustné zabavení příplatků, které mimo pensijní důchod připlácí bývalý zaměstnavatel z důvodů soukromoprávních. Pensijní ústav průmyslu cukrovarnického v P. jest ovšem příplatkovým ústavem, podle § 119 zák. o pens. poj. č. 26/1929 Sb. z. a n., avšak požitky, jež pojištěnci přísluší, nespočívají na soukromoprávním základu. Dotčený ústav má povahu veřejnoprávní, jak z ustanovení §§ 119, 120 řeč. zák. plyne, a právní poměr pojištěnce vůči němu jest upraven přímo uvedeným zákonem. Platí o něm tudíž předpis § 46 zák. č. 26/1929 Sb. z. a n. Poněvadž vymáhaná pohledávka není pohledávkou privilegovanou ve smyslu právě dotčeného předpisu, není exekuce na pensijní důchod právně možná.
Nejvyšší soud vyhověv částečně dovolacímu rekursu vymáhající věřitelky, povolil exekuci zabavením a přikázáním jedné třetiny pohledávky uvedené v exekučním návrhu s omezením, že povinnému musí z této pohledávky za poddlužníkem Pensijním ústavem pro průmysl cukrovarnický v P. jakožto ústavem příplatkovým podle § 119 dotčeného zák. s připočtením k ní pensijního důchodu povinného, na který má nárok podle zákona, zůstati volným 4000 Kč ročně.
Důvody:
§ 46 zákona č. 26/1929 Sb. z. a n. se vztahuje jako předpis výjimečný zřejmě jen na nároky zákonné, nevztahuje se však na příplatky, které poskytují příplatkové ústavy zřízené podle §§ 119 až 120 téhož zákona. Příplatky, které vyplácí příplatkový ústav podle § 119 téhož zákona zaměstnanci k jeho pensijnímu důchodu, na který má nárok podle zákona, jest pokládati za výslužné ve smyslu § 2, odst. 1, zák. č. 314/1920 Sb. z. a n., podle něhož však lze povoliti exekuci toliko do jedné třetiny výslužného, a dlužníku musí zůstati volných 4000 Kč ročně. Při výpočtu tohoto existenčního minima 4000 Kč ročně u dlužníka v této exekuci jest ovšem k pohledávce příplatků k pensijnímu důchodu připočísti i tento pensijní důchod sám, neboť dlužník nemá nárok, aby požíval jak existenčního minima podle § 2, odst. 1, zák. č. 314/1920 Sb. z. a n., tak i pensijního důchodu podle § 46 zák. č. 26/1929 Sb. z. a n. nezabavitelného, a aby tak měl ve skutečnosti dvě existenční minima (srv. rozh. č. 12109, 15055, 15153 Sb. n. s.). Bylo tudíž podle dotčeného zákonného ustanovení povoliti žádanou exekuci v rozsahu ve výroku uvedeném a potud dovolacímu rekursu vy- hověti a napadené usnesení změniti, kdežto jinak bylo dovolací rekurs zamítnouti.

Citace:

č. 16400. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1938, svazek/ročník 19/2, s. 380-381.