Čís. 16311.

Nejde o zmatečnost podle § 477 č. 4 c. ř. s., nýbrž může jíti jen o vadnost řízení, stalo-li se vadné doručení ve smyslu § 375, odst 2, c. ř. s. Zmatek podle § 477 č. 4 c. ř. s. má na mysli obeslání strany ve smyslu § 131 c. ř. s.
(Rozh. ze dne 17. září 1937, Rv I 912/37.)
Soud prvé stolice zamítl žalobu o zjištění nemanželského otcovství a placení výživného, aniž provedl důkaz výslechem stran. Odvolací soud opakovav důkaz výslechem nemanželské matky a upustiv od nařízeného jíž důkazu výslechem stran, uznal podle žaloby. Nejvyšší soud nevyhověl dovolání.
Důvody:
Vadnost odvolacího řízení spatřuje dovolatel především v tom, že nebyl proveden důkaz jeho výslechem jako strany, ač byl důkaz ten odvolacím soudem připuštěn, obsílka však nebyla dovolateli řádně a včas doručena, takže se k výslechu nemohl dostavili. Nesprávné obeslání strany k provedení důkazu výslechem stran zakládá toliko vadnost řízení podle § 503 č. 2 c. ř. s., nikoliv zmatečnost podle § 477 č. 4 c. ř. s., pokud jde toliko o vadné doručení obeslání straně ve smyslu § 375, odst. 2, c. ř. s. a pokud jinak byla strana k roku řádně k rukám svého právního zástupce obeslána. Neboť obsílkou podle § 375, odst. 2, c. ř. s. je strana obesílána k svému výslechu jako průvodnímu prostředku, nikoli k projednávání uvedenému v § 477 č. 4 c. ř. s., který má na mysli obeslání strany ve smyslu § 131 c. ř. s. V souzeném případě byl právní zástupce dovolatelův o roku odročeném, na den 30. prosince 1936 zpraven při odročení. Není tu proto zmatečností, k níž by bylo přihlížeti z moci úřední, a pokud je způsob provedení obeslání dovolatele k roku vytýkán s hlediska § 503 č. 2 c. ř. s., není jeho výtka důvodná. Z důvodu rozsudku druhého soudu je viděti, že upustil od nařízeného již důkazu výslechem: stran i proto, že po opakování důkazu svědkyní Marií M. pokládal tento důkaz, jenž ostatně ani v prvé stolici nebyl proveden, za zbytečný, Stačily-li však odvolacímu soudu k zjištění rozhodných skutečností jiné provedené důkazy, nezakládá nepřipuštění podpůrného důkazu výslechem stran (§ 371, odst. 2, c. ř. s.) vadnosti řízení a mohl odvolací soud od tohoto důkazu upustiti, ať už se žalovaný k roku dostavil či nikoliv, bez zřetele na to, proč nepřišel. Není proto třeba v souzeném případě řešiti otázku, na jakou adresu měla obsílka žalovanému samému správně býti doručena, neboť stačilo, že jeho právní zástupce byl řádně obeslán, a mimu to také byl odvolacímu líčení přítomen.

Citace:

č. 16311. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1938, svazek/ročník 19/2, s. 206-207.