— Čís. 5979 —
717
Čís. 5979.
Pro posouzení, zda jde o spor nájemní, v němž platí kratší lhůty §u 575 c. ř. s., jest rozhodným obsah žaloby a její konečná prosba, nikoliv právní otázka, jež vyplyne teprve z přednesu stran. Kratší lhůty §u 575 c. ř. s. platí i v řízení o žalobě na zrušení nájemní smlouvy z důvodu §u 1118 obč. zák.
(Rozh. ze dne 28. dubna 1926, R I 264/26.) V řízení o žalobě, domáhající se zrušení nájemní smlouvy z důvodu §u 1118 obč. zák., podal žalovaný rekurs teprve dvanáctý den po do ručení usnesení prvého soudu. Rekursní soud rekurs odmítl jako opožděný.
Nejvyšší soud nevyhověl rekursu do odmítacího usnesení rekursního soudu.
Důvody:
Pro posouzení, zda jde o spor nájemní, v němž platí kratší lhůty §u 575 c. ř. s., je rozhodným obsah žaloby a její konečné žádání, nikoli právní otázka, jež vyplyne teprve z přednesu stran (srov. rozh. čís. 4890 sb. n. s.). V projednávaném případě se žalobkyně domáhá žalobou, kterou také již zevně označuje jako žalobu o zrušení nájemní smlouvy a kterou výslovně opírá o § 1118 obč. zák., soudního výroku, že nájemní smlouva, v žalobním návrhu naznačená, je zrušena a že žalovaná je povinna veškeré najaté místnosti vykliditi. Vyličujíc skutkový děj, na kterém žalobní nárok se zakládá, tvrdí žalující strana, že ujednala se žalovanou stranou 5. prosince 1923 nájemní smlouvu později opětně doplněnou a pozměněnou, udává podmínky nájemní smlouvy, zejména i nájemné a ostatní závazky žalovanou stranou převzaté, pojednává dále o tom, čím a jak žalovaná strana svým závazkům nedostála a nájemní smlouvu porušila, a dospívá konečně k úsudku, že vypočtené četné důvody ji podle obsahu nájemních smluv a též podie §u 1118 obč. zák. opravňují, by nájemní smlouvu předčasně zrušila. Jde tedy zřejmě o žalobu, jíž se vymáhá zánik nájemní smlouvy a odevzdání najaté věci. Vyslovil rekursní soud proto právem, že tu platí ustanovení §u 575 c. ř. s. o kratších — osmidenních — lhůtách opravných a je tudíž rekurs podaný až 12. dne opožděn. Vývody stížnosti proti odmítacímu rozhodnutí nejsou s to, je zvrátiti. Pro povahu nájemní smlouvy je poměr mezi nájemným v hotovém a ostatními úplatami, které nájemce pronajímateli podle nájemní smlouvy poskýtá, naprosto bez významu a nečiní ani sebe větší poměr těchto k onomu z nájmu, jak stěžovatel míní, služebnost na určitý čas. Použití §u 575 c. ř. s. není na závadu ani že nejde o spor z výpovědi nájemní smlouvy, neboť v oddíle upravujícím řízení, pro které platí podle §u 575 c. ř. s. kratší lhůty tohoto §u, není upraveno toliko řízení o výpovědích, nýbrž podle §u 574 c. ř. s. také řízení o žalobách tam naznačených, mezi které patří také žaloba v projednávaném případě.