— Čís. 5813 —
393
Čís. 5813.
Sudiště podle §u 87, druhý odstavec, j. n.
Před toto sudiště náleží i spor proti majitelce závodu, týkající se námezdního poměru zaměstnance tohoto závodu.
(Rozh. ze dne 4. března 1926, R II 32/26.).
Nezl. Miroslavu M-ovi byla povolena proti Aloisů H-ovi, obchodvedoucímu a prodavači u Františka H-a v jeho filiálním závodě v Olomouci (hlavní závod a bydliště Františka H-a bylo v Prostějově) exekuce k vy dobí výživného zabavením a přikázáním dvou třetin platu, příslušejícího Aloisů H-ovi proti Františku H-ovi. Žalobou, o níž tu jde, domáhal se nezl. M. na žalovaném Františku H-ovi zaplacení 2133 Kč z toho důvodu, že žalovaný ve smyslu usnesení o povolení exekuce částky ty měl Aloisů H-ovi, který jest u žalovaného zaměstnán jako obchodvedoucí a příručí s měsíčním platem 800 Kč, s platu strhovati a že tak " neučinil. Žaloba podána byla na okresním soudě v Olomouci, jehož místní příslušnost odůvodňoval žalobce ustanovením §u 87, prvý odstavec j. n., protože prý se jedná o provozovnu žalovaného v Olomouci, kde jest zaměstnán Alois H. a vymáhá se pohledávka na platě, kterou má tento jako obchodvedoucí a prodavač v této provozovně v Olomouci. Soud prvé stolice vyhověl námitce místní nepříslušnosti a žalobu odmítl. Důvody: Nesporným je, že žalovaný bydlí v Prostějově, kde má svůj obecný soud, a že má obuvnický závod jak v Prostějově, tak i v Olomouci. Okolnost, že Alois H. jest u žalovaného v obchodě v Olomouci zaměstnán, jest popřena. Soudce této okolnosti nezjišťoval, maje za to, že, i kdyby byla pravdivou, podmínek §u 87 j. n. by tu nebylo, poněvadž ze žalobcova tvrzeni o povaze zažalovaného nároku vychází, že projednávaný spor není sporem, vztahujícím se na činnost s obchodem provozovny v Olomouci spojenou, jak toho vyžaduje ustanovení §u 87 j. n. Rekursní soud zamítl námitku místní nepříslušnosti. Důvody: Žalobce uplatňuje v tomto případě jako zástavní věřitel (§§ 308 a 310 ex. ř.) nárok Aloise H-a na plat. Řídí se proto i příslušnost ohledně tohoto nároku právní povahou zabaveného nároku, nejedná-li se o ryze osobní sudiště žalovaných (srovnej: Glaser-Unger: nová řada 2722). V tomto případě je příslušnost procesního soudu prvé stolice opodstatněna, neboť dle tvrzení strany žalující má žalovaný v Olomouci podobný závod, jenž přímo a bezprostředně uzavírá obchody. Žalobce tvrdí dále, že Alois H. je jako obchodní pomocník v témže závodě zaměstnán, a že jeho plat je právoplatně zabaven. Ovšem napadá žalovaný správnost těchto skutečností. Dle názoru rekursní stolice stačí k odůvodnění příslušnosti v oněch případech, kde skutečnosti, zakládající příslušnost, se shodují s věcným nárokem, když strana) žalující tyto skutečnosti jen uvádí, není třeba důkazu, ten se vyhrazuje rozhodnutí ve věci hlavní.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu.
Důvody:
Neprávem míní stěžovatel, že sudiště §u 87, druhý odstavec, j. n., dle něhož odvolací soud posuzuje příslušnost prvého soudu, předpokládá, že se jedná o spory, vztahující se na činnost osoby žalované, s jejím obchodem nebo povoláním spojenou. Tomu je tak ovšem při sudišti závodu dle prvého odstavce §u 87 j. n. ve znění novelovém, jde-li totiž o případ, kde majitel má svůj závod mimo vlastní bydliště. Tu ovšem všecky spory, vztahující se na obchodní činnost majitele závodu lze vznésti u sudiště tohoto závodu. Ale i v tom případě, že by žalovaný měl bydliště v Prostějově a jen jediný závod v Olomouci, bylo by lze sporný poměr z námezdní smlouvy se zřízencem jeho závodu vznésti k řešení na soud závodu, ježto by se spor vztahoval na obchodní činnost žalovaného. Ale rekursní soud posuzoval příslušnost dovolaného soudu podle druhého odstavce §u 87 j. n. ve znění novelovém. Tento stanoví příslušnost sudiště zvláštního závodu a žalobce tvrdil v žalobě, že žalovaný má filiální závod v Olomouci. Před tímto soudem zvláštního závodu lze žalovati ve věcech týkajících se tohoto závodu. Sem spadají i spory námezdní zřízenců tohoto závodu se týkající, ježto jsou v příčinném hospodářském vztahu k činnosti závodu. Tento názor stěžovatel vlastně svými vývody nepokouší se ani vyvraceti, nýbrž mylně se opírá o první odstavec §u 87 j. n. ve znění novelovém, jehož rekursní soud k posouzení případu ani nepoužil, ježto i žalobce dovolával se sudiště zvláštního závodu, dle druhého odstavce §u 87 j. n.