— Čís. 5881 —
525
Čís. 5881.
Právo k rekursu proti rozvrhovému usneseni jest odvislým od předchozího odporu pouze tehdy, je-li napaden skutkový stav té které přihlášky popřením skutečností nárok na přikázání odůvodňujících nebol uváděním skutečností jej zrušujících. — Čís. 5881 —
Neodporuje předpisu §u 14 knih. zák., byly-li úroky (a úroky z prodlení) kauční pohledávky zapsány toliko jistým procentem bez udání určité nejvyšší částky.
(Rozh. ze dne 25. března 1926, R I 180/26.)
Do usnesení prvého soudu, jímž bylo rozvrženo nejvyšší podání za exekučně prodanou nemovitost, stěžovala si knihovní věřitelka, banka L. v tom směru, že na kauční pohledávku vymáhající strany do nejvyšší částky 55000 Kč se 7½% úroky, 7% úroky z prodlení a vedlejšími závazky až do výše 5500 Kč byly přikázány úroky a útraty účtované stranou vymáhající nad rámec kauce určené částkou 5500 Kč. Rekursní soud vyhověl stížnosti a přikázal vymáhající věřitelce pouze na jistině. 55000 Kč а k částečnému uhražení příslušenství 5500 Kč, celkem 60500. Kč. Důvody: Dle §u 14 druhý odstavec knih. zák. mají býti pohledávky, které mohou vzejíti z poskytovaného úvěru, z převzatého vedení záležitosti nebo z titulu ručení nebo z náhrady škody, a mají býti zajištěny právem zástavním, býti uvedeny v listině, na základě které vklad se stal nejvyšší částkou, do které úvěr anebo ručení má sahati. Zákon klade tedy váhu na to, by v takovém případě každý, kdo nahlédne do pozemkové knihy, mohl s plnou určitostí seznati, až do které nejvyšší Částky statek může býti zatížen touto položkou. Z toho plyne, že překročení částky uvedené, v knize pozemkové nemůže býti přípustno, leda že bylo k tomuto účelu vloženo ještě další právo zástavní v knize pozemkové. Z toho plyne dále, že při takové pohledávce jest nepřípustným ručení zastaveného statku za úroky, útraty a jiné vedlejší závazky nad nejvyšší částku, patrnou v knize pozemkové. Tyto vedlejší závazky spadají do rámce práva zástavního, vloženého pro celkovou pohledávku. To platí o úrocích i v tom případě, byly-li vloženy při kauční pohledávce zvláště a výslovně. Jenom tehdy, bylo-li při takové pohledávce vloženo právo zástavní pro úroky a vedlejší závazky až do nejvyšší částky mohou úroky býti kryty tímto nejvyšším penízem. Jiný výklad odporoval by podstatě kauční hypotéky dle §u 14, druhý odstavec zákona knih. Z tohoto důvodu jest stížnost odůvodněna. Stěžovatelka byla sice při rozpočetním roku a neodporovala přikázání těchto částek. Avšak z protokolu o rozpočetním roku nevychází, že tyto vedlejší závazky tvořily předmět jednání. Ostatně přikázání úroků a útrat mimo kauční pohledávku, jak se stalo v napadeném usnesení, odporuje předpisu §u 14 knih. zákona a §§ 216 čís. 4 a 224 ex. ř. Z tohoto důvodu nemůže býti stěžovatelce odepřeno právo ke stížnosti dle §u 234 ex. ř., ačkoliv nepodala odpor proti přikázání těchto vedlejších závazků. Poněvadž, její stížnost jest ve věci odůvodněna, musila býti nejvyšší částka převyšující částku 60500 Kč odňata vymáhající straně a přikázána dle stavu knihy pozemkové stěžovatelce.
Nejvyšší soud vyhověl částečně dovolacímu rekursu vymáhající věřitelky a přikázal jí na kauční pohledávku jistinu 55000 Kč, na úrocích 7230 Kč 19 h, na úrocích z prodlení 887 Kč 8 h а k částečnému uhražení procesních a exekučních útrat 5500 Kč, celkem 68617 Kč 27 h. — Čís. 5881 —
527
Důvody:
Nejprve uplatňuje vymáhající věřitelka, že rekurs knihovní věřitelky banky L., podaný do rozvrhového usnesení exekučního soudu, měl býti jako nepřípustný podle §§ 213 a 234 ex. ř. odmítnut, protože zástupce této věřitelky byl při rozvrhovém roku přítomen a proti přikázání sporných vedlejších poplatků nepodal odporu. Dovolací rekurs není v tomto směru odůvodněn. Předpisu §u 234 ex. ř. nelze v tomto případe použiti. Tento předpis upravuje přípustnost a rozsah práva k rekursu do rozvrhového usnesení pouze ohledně takových důvodů odporu, jež dle §u 213 ex. ř. musily býti uplatněny odporem. Než odporu ve smyslu §u 213 ex. ř. jest zapotřebí pouze tehdy, když jest napaden skutkový stav té které přihlášce za základ položený tím, že osoba k odporu oprávněná popírá skutečnosti nárok na přikázání odůvodňující, anebo uvádí skutečnosti, jež jej zrušují, neboť účelem předpisu §u 234 ex. ř. a § 213 ex. ř. jest, by strany byly pohrůžkou prekluse donuceny k tomu, aby již při rozvrhovém roku přednesly všechny skutečnosti pro rozhodnutí závážné, čímž má býti exekučnímu soudu umožněno, aby při rozvrhovém roku slyšením přítomných osob okolnosti pro rozhodnutí soudu rozhodné objasnil (§213 ex. ř.) a po případě, totiž závisí-li rozhodnutí odporu, na tom, aby vyhledány a zjištěny byly sporné skutkové okolnosti, vyřízení odporu v rozvrhovém usnesení odkázal na pořad práva (§ 231 ex. ř.). Bylo by překročením tohoto jasného účelu zákona, kdyby se právo k podání rekursu činilo závislým na předběžném odporu j v tomto případě, kde stěžovatelka nenapadla skutkového základu sporné přihlášky, nýbrž brojila pouze proti právnímu názoru vymáhající věřitelky, uznanému i exekučním soudem, že zápis 7½% úroků a 7% úroků z prodlení při jejích kaučních pohledávkách per 55000 Kč a 5500 Kč jí dovoluje, aby ve stejném pořadí účtovala úroky a úroky z prodlení i mimo rámec těchto kaučních pohledávek, označujíc tento názor za nesprávný, ježto prý odporuje předpisům §u 14 knih. zák. a §u 216 čís. 4 a 224 ex. ř. Předpisů stěžovatelkou dovolaných má býti dbáno i bez odporu z úřední moci a mohlo tedy'stranami býti předpokládáno, že tak učiní i exekuční soud, pročež následující věřitelka neměla vůbec příčiny, by proti přihlášení sporných vedlejších poplatků podala odpor ve smyslu §u 213 ex. ř. Z toho však vyplývá, že jí přes ustanovení §u 234 ex. ř. přísluší právo rekursu podle všeobecného předpisu §u 65 ex. ř. Ve hlavní věci jest dovolací rekurs odůvodněn. V tomto řízení nelze se zabývati otázkou, zda se zřetelem na předpis §u 14 knih. zák. bylo lze povoliti vymáhající věřitelce zápis zástavního práva pro 7 ½% úroky a 7% úroky z prodlení vedle její druhé záruční pohledávky, v částce 55000 Kč a nejvyšší částky za vedlejší poplatky v částce 5500 Kč, neboť tento zápis byl povolen právoplatně, takže žádost vymáhající věřitelky, aby jí vzhledem k tomuto zápisu byly přikázány ve stejném pořadí s hlavní pohledávkou aspoň úroky a úroky z prodlení i mimo rámec záručných pohledávek 55000 Kč a 5500 Kč, byla dle knihovního, pro exekuční soud jedině směrodatného stavu úplně oprávněna, ježto úroky a úroky z prodlení vymáhající věřitelkou účtované nepřesahují rámce z knihovního zápisu zjevného a také nejsou starší tři let ode dne příklepu. Názoru rekursního soudu, že povolení sporného zápisu jest neplatným, nelze schváliti, neboť není správným názor rekursního soudu, že z tohoto zápisu nelze s úplnou určitostí seznati, do které nejvyšší částky může býti zatížen zavazený statek touto položkou. Ovšem zmíněnému účelu §u 14 knih. zák. při knihovním zajištění úroků budoucích pohledávek vyhovuje nejlépe vklad zvláštní kauční pohledávky za úroky s udáním určitého nejvyššího peníze vedle kauční pohledávky hlavní, avšak neodporuje ani doslovu, ani účelu §u 14 knih. zák., když úroky (a úroky z prodlení) z kauční pohledávky hlavní jsou zapsány bez udání určité nejvyšší částky toliko jistým procentem, ježto i tak lze přesně seznati, do které nejvyšší částky ručí pozemek za úroky, neboť podle §u 216 čís. 4 a 224 ex. ř. přichází v úvahu jen úroky, jež nejsou starší tří let ode dne příklepu. Nelze tedy právoplatně povolenému zápisu 7½ % úroků a 7% úroků z prodlení upříti účinnosti. Proto bylo dovolacímu rekursu vyhověti a rozhodnouti, jak se stalo, při čemž se podotýká, že vedlejší poplatky mimo úroky nemohly vymáhající věřitelce býti přikázány částkou, kterou tato požaduje v přihlášce a ještě v dovolacím rekursu, nýbrž jen částkou 5500 Kč, ježto k těmto poplatkům lze přihlížeti jen v rámci kauční pohledávky v částce 5500 Kč, která jest tím vyčerpána úplně.