— Čís. 5724. —
Čís. 5724.
Toho, kdo směnku na přední straně bez jakéhokoli bližšího označení prostě spolupodepsal, jest pokládati za spolupřijatele směnky.
(Rozh. ze dne 3. února 1926, Rv I 19/26.)
Směnečný platební příkaz byl ponechán v platnosti soudy všech tří stolic, Nejvyšším soudem z těchto
důvodů:
Dovolatelka napadá rozsudek odvolacího soudu dovolacími důvody dle čís. 3 a 4 §u 503 c. ř. s., provádí však jen důvod posléz uvedený. Vytýká především, že odvolací soud nepřihlížel к tomu, že žalobkyně dle žaloby žádala za odsouzení žalované jako přijatelky směnky, že však dle obsahu směnky nelze žalovanou pokládati za přijatelku, poněvadž na směnce není adresa její jako trasáta, jíž by odpovídal její podpis jako akceptantky, a že proto ani směnka není akceptem. Proto také byla prý žalovaná neprávem odsouzena, aby zaplatila jako přijatelka, jíž ve skutečnosti není. Výtka tato není odůvodněna. Žalobní směnka má všecky podstatné náležitosti vydané směnky ve smyslu čl. 4 sm. ř., obsahuje zvláště také jméno osoby, která plniti má (trasáta), čl. 4 čís. 7 sm. ř., jímž nesporně jest aspoň Ervin G., který směnku také jako přijatel podepsal. Není proto správným tvrzení dovolatelčino, že nelze směnku pokládati za »akcept«. Uvažovati jest jen o tom, jaký význam má doznané pravý podpis žalované na levé straně směnky, na místě určeném pro adresy, za předpokladu, že druhý podpis žalované, přičiněný na pravé straně směnky pod podpisy obou ostatních dlužníků, jest padělkem. Vzhledem k předpisu čl. 81 sm. ř., dle něhož postihuje směnečný závazek také toho, kdo směnku spolupodepíše, a to i tehdy, označí-li se při tom jen jako rukojmí, nutno míti za to, že toho, kdo směnku bez jakéhokoli bližšího označení prostě spolupodepsal, pokládati jest za spolupřijatele směnky. Nebylo proto ani v tomto případě závady, aby nebyl směnečný platební příkaz, vydaný proti žalované jako přijatelce směnky, zachován v platnosti, to tím méně, ježto žalovaná v písemných námitkách, které jediné jsou směrodatnými (§§ 557, 552, 559 c. ř. s.) ani netvrdila, že byla jen ručitelkou, nýbrž naopak sama se označila za přímou dlužnici.