— Čís. 6122 —
993
Čís. 6122.
Připojil-li někdo jiný než trasant k vydané směnce doložku domicilu bez souhlasu trasanta, jest trasant zavázán jen tak, jako kdyby domicilu na směnce nebylo.
Právo propůjčené mlčky přejímateli odevzdáním v podstatných částech nevyplněného, jen podpisy opatřeného blanketu, k dodatečnému vyplnění na směnku, nezahrnuje v sobě také oprávnění opatřiti směnku domicilem. Pokud nelze souhlas v tomto směru spatřovati v chování se trasanta.

(Rozh. ze dne 15. června 1926, Rv I 678/26.)
Směnečný platební příkaz proti vydateli byl k námitkám procesním soudem prvé stolice zrušen. Odvolací soud napadený rozsudek potvrdil.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolání.
Důvody:
Dovolání, opřenému jen o dovolačí důvod podle čís. 4 §u 503 c. ř. s. nelze přiznati oprávnění. Dovolatelka vytýká napadenému rozsudku nesprávné právní posouzení věci jednak proto, že pokládá vydatelku Terezii L-ovou, pokud se týče její pozůstalost za oprávněnu k námitce, že dodatečné připojení domicilu na směnce se stalo protiprávně, jednak, — Čís. 6122 —
že námitku tuto má i věcně za opodstatněnu. V tom i onom směru jest však právnímu názoru odvolacího soudu přisvědčiti. Právo domicilovati vydanou směnku přísluší jen trasantovi a pouze za jeho souhlasu též jiným osobám. Připojí-li tudíž někdo jiný než trasant k vydané směnce doložku domicilu bez souhlasu trasanta, činí tak bezprávně. Jde tedy o to, zda vydatelka Terezie L-ová svolila, aby byl na směnce připojen domicil, neboť právo propůjčené mlčky přejímateli odevzdáním v podstatných částech (čl. 4 sm. ř.) nevyplněného, jen podpisy opatřeného blanketu, k dodatečnému vyplnění na směnku, nezahrnuje v sobě také oprávnění opatřiti směnku domicilem, poněvadž tím se dává směnce obsah neobvyklý, uchylující se od jejího typického znění. Na takový souhlas, i když nebyl dán výslovně, mohlo by býti ovšem usuzováno i z jinakých prohlášení vystavitelky nebo z okolností, za kterých došlo k vydání směnky (§ 863 obč. zák.). Není tu však ani toho ani onoho. Žalovaná uvedla v námitkách, že žalobkyně nebyla oprávněna vyplniti směnku tak, jak se stalo, a vytkla, že zejména nebyl na směnce v době jejího podpisu domicil. Tomuto, byť i ne zcela přesnému tvrzení, nelze rozuměti jinak, než že žalobkyně neprávem dodala na směnce domicil. Jest proto neodůvodněna výtka dovolatelčina, že nebyla vznesena námitka co do neoprávněného vyplnění směnky domicilem. O svém tvrzení nabídla žalovaná důkaz výslechem stran, žalobkyně o opaku, totiž, že byl domicil připojen na základě úmluvy, svědkem Václavem W-ou a poukázala také k prohlášení příl. C. Procesní soud provedl správně nejdříve důkazy posléz uvedené (§ 371 c. ř. s.) a zjistil na jich základě především, že žalovaná podepsala prohlášení příl. C., jímž zmocnila žalobkyni toliko, by žalobní směnku kdykoliv vyplnila, učinila splatnou a zažalovala. V tom nelze však ještě shledávati výslovný souhlas také k tomu, by byla směnka domicilována. Z výpovědi svědka W-a zjistily nižší soudy toliko, že žalobkyně při vyplňování krycích směnek připojuje vždy záznam »splatno u spořitelny města J.«. Ani z toho nelze dovozovati, že by byla žalovaná v tomto případě bývala srozuměna s domicilem, neboť nebylo ani tvrzeno, že o této zvyklosti žalující spořitelny žalovaná věděla, neb že by byla bývala s obchodem směnečným tak dalece obeznámena, že i s takovýmto vyplněním směnky musila počítati. Selhaly tedy důkazy žalobkyně a nebylo vlastně již ani třeba prováděti důkaz výslechem stran, nabídnutý žalovanou o opaku, z něhož ostatně nižší soudy rovněž nedospěly, ku zjištění, které by vedlo k závěru pro stanovisko žalobkyně příznivému. Byl-li tudíž domicil připojen na směnce bez souhlasu vydatelky, jest tato zavázána jen tak, jako kdyby domicilu na směnce nebylo. Z toho plyne, že pro způsob, jakým měl býti vznesen protest, bylo rozhodným znění směnky bez domicilu, t. j. směnka měla býti protestována u přijatele Karla L-а v Ch. (čl. 41, 91 sm. ř.). Nestalo-li se tak, zanikl směnečný závazek vydatelčin. Otázka dodatečného připojení domicilu dotýká se tedy podstatně i směnečného závazku vydatelky (čl. 81 sm. ř.), a nemůže jí býti upřeno oprávnění l námitce vadného vyplnění směnky proti žalobkyni, která směnku neprávem domicilovala (čl. 82 sm. ř.).
Citace:
č. 6122. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1927, svazek/ročník 8/1, s. 1021-1022.