— Čís. 5767 —
291
Čís. 5767.
Svolení soudu ve smyslu §u 181 obč. zák. na rozdíl od potvrzení soudu ve smyslu poslední věty vyžaduje se jen, není-li tu manželského otce. Prohlášení osvojitele, že zrušuje osvojení, nelze pokládati za takové zrušení adopční smlouvy, jež by opravňovalo soud, mající smlouvu adopční potvrdili, by zastavil další řízení o adopci.
Pro součinnost soudu (třebas nešlo o schválení opatrovnickým soudem) při osvojení nezletilých dítek, jež jsou v otcovské moci svého manželského otce, jest příslušným okresní soud, u něhož má manželský otec obecný soud ve věcech sporných.
(Rozh. ze dne 17. února 1926, R I 70/26.) — Čís. 5767 —
Opatrovnický soud zastavil řízení o osvojení nezletilých dítek k prohlášení osvojitelky, že béře zpět žádost o osvojení nezletilých. Rekursní soud zrušil napadené usnesení a uložil prvému soudu, by o návrhu na schválení osvojovací smlouvy dále po zákonu jednal. Důvody: Nehledě ani k tomu, že adopční smlouva, o jejíž opatrovnické schválení bylo oběma smluvními stranami žádáno a jejíž platnost ovšem jest závislou na schválení soudem opatrovnickým, nemůže býti žádnou ze smluvních stran jednostranně zrušena (§ 865 obč. zák.), nemohl také soud prvé stolice další řízení za účelem rozhodnutí o schválení a doplnění smlouvy k návrhu obou smluvních stran zavedené prostě zastaviti toliko na základě návrhu osvojitelky, strany to jedné.
Nejvyšší soud napadené usnesení potvrdil.
Důvody:
Usnesení rekursního soudu je v postatě správné. Dovolací soud nesouhlasí však s názorem, že platnost adopční smlouvy je závislá na schválení soudem opatrovnickým. Schválení toho není vůbec zapotřebí, neboť nezletilé dítky, jež mají býti osvojeny, jsou zastoupeny svým manželským otcem, jeho svolení, dané v zastoupení jich, postačilo k platnosti smlouvy, aniž je třeba schválení soudem opatrovnickým. To vyplývá přímo z §u 181 obč. zák., jenž vyžaduje svolení soudu (na rozdíl od potvrzení soudu ve smyslu poslední věty) jen tehdy, není-li tu manželského otce. Tak i literatura (srv. Ehrenzweig System II. str. 202 vyd. 1924, Mayr Lehrbuch II. str. 101, Krasnopolski: Öst. Familienrecht str. 288, Stubenrauch kom. § 181, str. 267 pozn.). Je proto na návrh na opatrovnické schválení adopční smlouvy pohlížeti jen jako na návrh na potvrzení její ve smyslu poslední věty §u 181 obč. zák., a podle toho posouditi věc. Nelze sice použiti na tento případ §u 865 obč. zák., ježto platnost smlouvy není závislá na schválení soudem opatrovnickým ohledně nezletilých dítek, jež mají býti adoptovány, přes to však nelze prohlášení osvojitelky ze dne 15. října 1925, že zrušuje adopci, pokládati za takové zrušení adopční smlouvy, jež by opravňovalo soud, mající smlouvu tu potvrditi, by zastavil další řízení o adopci, t. j. řízení směřující k potvrzení její podle poslední věty §u 181 obč. zák. O zrušení smlouvy podle §u 185 obč. zák. nelze před potvrzením smlouvy uvažovati. Bude proto záležeti na soudu prvé stolice, by rozhodl, zda smlouvu potvrzuje či nic, při čemž nechť přihlédne i k uvedenému prohlášení osvojitelky jako skutečnosti nastavší po sjednáni smlouvy, ale ještě před potvrzením jejím. Příslušnost okresního soudu k vyřízení této věci bude posouditi podle §u 13 prvý odstavec j. n. Ač nejde o schváleni soudem opatrovnickým, jde přece o součinnost při osvojení nezletilých dítek, jež jsou v otcovské moci svého manželského otce, a pro tuto součinnost je příslušným okresní soud, u něhož má manželský otec obecný soud ve věcech sporných. Nejvyšší soud sdílí v tomto směru důvody rozhodnutí nejvyššího soudu vídeňského ze dne 18. listopadu 1903, čís. 749 úř. sb., otištěného při § 113 v pozn. b) Horova vydání j. n.