— Čís. 6111 —968Čís. 6111.Jde-li v pravdě o usnesení odvolacího soudu, třebas bylo opatřeno nesprávně nadpisem »Jménem republiky«, jest dovolání do něho odmítnouti jako nepřípustné.(Rozh. ze dne 9. června 1926, Rv I 910/26.)Nejvyšší soud odmítl dovolání.Důvody:Jest sice pravda, že usnesení písemně vyhotovené odvolacím soudem jest nadepsáno slovy »Jménem republiky«, ale jinak je z doslovu usnesení nepochybně zřejmá, že jde o usnesení, neboť praví odvolací soud výslovně, že se »jako odvolací soud usnesl« a že se »spor vrací prvému soudu k dalšímu jednání po právní moci tohoto usnesení«. Jde tedy nadpisem »Jménem republiky« o pouhé nedopatření, nejde o pochybení odvolacího soudu ve formě rozhodnutí, a nemůže býti řeči, že by žalovaní, podavše do usnesení odvolacího soudu dovolání, přizpůsobili tím opravný prostředek formě, ve které bylo vydáno soudní rozhodnutí, jak to má na mysli plenární rozhodnutí tohoto Nejvyššího soudu ze dne 28. listopadu 1921, čís. pres. 1210/21 (sbírky čís. 1309), nýbrž sluší uznati, že způsob opravného prostředku, jehož bylo nejen podle jména, nýbrž i podle celého obsahu podání použito skutečně, zvolen byl stranou úmyslně, a proto bylo opravný prostředek vyříditi podle této zjevné vůle strany. Bylo jej totiž odmítnouti jako nepřípustný, protože proti usnesením odvolacího soudu, jakým je napadené usnesení, připuštěn jest podle §u 519 čís. 3 c. ř. s. jako opravný prostředek pouze rékurs, kdežto dovolání je podle §u 502 prvý odstavec c. ř. s. dopuštěno pouze proti rozsudkům odvolacího soudu.