Č. 1522.

Dávka z přírůstku hodnoty (Morava): * Převzal-li kupitel placení dávky z přírůstku hodnoty, jest i podle § 5, odst. 2 vlád. nař. ze dne 23. září 1920 č. 545 sb. z. a n. k zcizovací hodnotě připočísti dávku z přírůstku hodnoty jen v té výši, ve které by ji byl měl nésti zcizitel.
(Nález ze dne 25. září 1922 č. 6446.)
Prejudikatura: Boh. č. 1214 adm.
Věc: Josef a Františka B. v B. proti moravskému zemskému výboru v Brně o dávku z přírůstku hodnoty.
Výrok: Naříkané rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.
Důvody: Platebním rozkazem městské rady zemského hlavního města Brna ze dne 2. listopadu 1921 č. — byla z převodu domu č. — v — ulici v Brně, provedeného trhovou smlouvou ze dne 6. srpna 1921, vyměřena dávka z přírůstku hodnoty. Za základ vzata byla cena nabývací 38000 K a cena zcizovací 145000 K, ke které připočtena byla dávka z přírůstku hodnoty částkou 34368 K 33 h, jejíž zaplacení převzal nabyvatel.
Moravský zemský výbor v Brně rozhodnutím ze dne 2. ledna 1922 č. — zamítl odvolání Josefa a Františky B., domáhajících se toho, aby k ceně zcizovací připočtena byla dávka z přírůstku hodnoty jen v té výši, ve které by ji byl měl nésti zcizitel, z důvodu, že § 5 nař. vlády republiky čsl. ze dne 23. září 1920 č. 545 sb. z. a n., podle něhož případ posuzovati jest, nepředpisuje, že by dávka z přírůstku hodnoty, kterou se zavázal platiti kupitel, směla býti k zcizovací ceně připočtena pouze v oné výši, ve které by ji musil platiti zcizitel; že tudíž postup vyměřovacího úřadu jest správný.
Ve stížnosti na nss podané manželé Josef a Františka B přiznávají, že pro vyměření dávky platí předpisy nař. vlády republiky čsl. ze dne 23. září 1920 č. 545 sb. z. a n., dovozují však, že vzhledem k předpisu § 5, odst. 2 a § 13, odst. 2 cit. nař. ve všech případech zachovati jest postup, jakoby bylo dávku předepsati zciziteli, že tedy měla připočtena býti k ceně zcizovací dávka vypadající na rozdíl mezi cenou nabývací s připočtením 5% a cenou zcizovací po odečtení 5% z ceny nabývací (§ 8 č. 2. a § 11, odst. 3. cit. nař.).
Stížnost tuto shledal nss důvodnou.
§ 5, odst. 2. cit. nař. stanoví, že za zcizovací a nabývací hodnoty platí zpravidla zjištěné zcizovací a nabývací ceny, k nimž jest připočísti mimo jiné také hodnotu ostatních vedlejších plnění, mimo kupní cenu smluvených, zejména i dávku z přírůstku hodnoty, zavázal-li se nabyvatel ji zaplatiti.
Ustanovení toto jest nutným důsledkem povahy a účelu dávky z přírůstku hodnoty, aby zdaněn byl bezzáslužný přírůstek hodnoty nemovitosti. Zaváže-li se nabyvatel zaplatiti dávku, zvýší se o dávku, kterou by jinak zcizitel měl zaplatiti, zcizovací cena a tudíž i přírůstek hodnoty jevící se v rozdílu mezi hodnotou nabývací a hodnotou zcizovací, vypočteném podle předpisů §§ 7 a násl. cit. nař. Proto dlužno připočísti k ceně zcizovací, jak ostatně vyslovil nss již v nálezu ze dne 13. března 1922 č. 1339/22 (Boh. č. 1214 adm.) dávku z přírůstku hodnoty jen v té výši, ve které by ji měl nésti zcizitel a pak dávku na tomto podkladě vyměřenou předepsati zciziteli.
Z toho ovšem následuje, že dávka, která se v tomto případě zciziteli z převodu vyměří, jest větší oné, kterou by byl zcizitel bez převzetí dávky nabyvatelem platil.
Na shora uvedeném smyslu ustanovení cit. § 5, odst. 2. ničeho nemění skutečnost, že do ustanovení toho nebyl pojat předpis obsažený výslovně v § 5, odst. 2. dřívějšího dávkového řádu ze dne 26. prosince 1914 č. 18 z. z. mor. z r. 1915, že pojmouti jest v cenu zcizovací dávku z přírůstku hodnoty, byla-li nabyvatelem k placení převzata, jen v oné výši, ve které by ji byl měl nésti zcizitel; neboť výše, ve které jest připočísti dávku nabyvatelem převzatou k ceně zcizovací, jest vzhledem k povaze dávky, na níž cit. nařízením ničeho měněno nebylo, samozřejmá.
Nař. rozhodnutí opírající se o mylný právní názor, že při zjišťování zcizovací hodnoty dlužno v případě § 5, odst. 2. posl. věta nař. ze dne 23. září 1920 č. 545 sb. z. a n. k zcizovací ceně připočísti dávku v předepsané výši, příčí se proto zákonu a slušelo je podle § 7 zák. o ss zrušiti.

Citace:

č. 1522. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1924, svazek/ročník 4/2, s. 69-70.