Čís. 207.

Společnosti s obmezeným ručením. Účast tichých společníků není přípustná.
(Rozh. ze dne 24. června 1919, R I 252/19).
Opověď společnosti s obmezeným ručením A. H. k obchodnímu rejstříku byla rejstříkovým soudem (obchodní senát v Litoměřicích) hladce vyřízena. K rekursu finanční prokuratury bylo vrchním zemským soudem v Praze usnesení rejstříkového soudu zrušeno a navrhovatelce pod pohrůžkou výmazu firmy z rejstříku uloženo, by společenskou smlouvu a opověď uvedla ve shodu se zákonem. Závady shledal rekursní soud v těchto směrech: Dle § 12 společenské smlouvy jest jednatel zmocněn, by bez předchozího souhlasu valné hromady přijímal do společnosti tiché společníky a s nimi smlouvy uzavíral. Připuštění tichého společníka k účasti na společnosti s r. obm. nelze však uvésti ve shodu se zákonem, poněvadž nejen, že jest zákonu neznámo, nýbrž příčí se přímo ustanovení § 78 zákona o společnostech s r. o., dle něhož vůči společnosti platí za společníka jen ten, kdo jako takový zapsán jest v knize podílů. Přijetím tichého společníka do společnosti jednak změnila by se zákonem upravená forma účasti více osob na společenském podniku, jednak byly by obcházeny zákonné předpisy o společnících, kmenových vkladech, závodních podílech, rozdělení zisku a pod. Příčí se proto ustanovení §§ 12, 16, 17, 18 a 23 společenské smlouvy, pokud vztahují se k tichým společníkům, předpisům zákona.
Nejvyšší soud dovolacímu rekursu společnosti nevyhověl.
Důvody:
V rekursu finanční prokuratury, jemuž usnesení v odpor vzaté vyhovělo, jest zvlášť jako nepřípustné vytknuto ustanovení smlouvy společenské (§ 12), že jednatel může bez usnesení valné hromady přijímati do společnosti tiché společníky. Tato výtka jest důvodná. Smlouva společenská uděluje jednateli řečené právo, jestliže vklad tichého společníka záleží v penězích a jestliže podíl na zisku, který mu zajištěn býti má, nepřevyšuje podíl na čistém zisku, který připadá na jednotlivého společníka dle závodního podílu. Tento podíl na zisku dle § 20 smlouvy stanoví každoročně valná hromada. Nemůže tedy předem jednatel tichému společníku jakýsi určitý podíl na zisku zajistiti, jelikož dle § 35 čís. 1 zákona z r. 1906 schválení účtů a rozvrh zisku přísluší valné hromadě. Není sice v zákoně ze 6. března 1906 č. 58 ř. z. výslovně zakázáno účastenství osob, které nejsou společníky, na valných hromadách. Má-li však poměr tichého společníka k majiteli obchodní živnosti v čl. 250 až 265 obch. zák. zachován býti a nemá-li utrpěti autonomie společnosti s o. r. újmy, nelze přiznati nikomu, kdo není členem společnosti s o. r. účastenství na valných hromadách, ani pouhým hlasem poradním, dále nelze nikomu, mimo společnost stojícímu, přiznati práva, by stanovil místo, kde valná hromada se má odbývati, by v protokolech návrhy jeho byly zaznamenány a pod. Veškerá ustanovení §§ 12, 16, 17, 18 a 23 smlouvy společenské jsou způsobilá, vzbuditi domněnku, že nejde o poměr majitele závodu k tichému společníku, nýbrž o poskytnutí jakési účasti na společnosti s obmezeným ručením, která dle § 61 zákona z roku 1906 pouze v mezích zákona toho samostatným subjektem práv a závazků býti může, též osobám, stojícím mimo společnost. Aby takovým pochybnostem bylo zabráněno, jest nutno vyloučiti řečená ustanovení ze smlouvy, jejíž předmětem jest zřízení společnosti s ručením obmezeným, a jež tedy pouze poměry společníků mezi sebou a zastupování na venek stanoviti má.

Citace:

K výkladu § 528 c. ř. s.. Zprávy Právnické Jednoty moravské v Brně. Brno: Nákladem Právnické jednoty moravské , 1916, svazek/ročník 25, číslo/sešit 3, s. 148-148.