Čís. 15586.

Soud není oprávněn snížiti v rozsudku peněžitou částku, o které žalobce prohlásil, že jest ochoten ji přijmouti na místě žádaného plnění, jež nezáleží v sumě peněžité.
(Rozh. ze dne 11. listopadu 1936, Rv I 438/36.)
Nižší soudy uznaly podle žaloby, jíž se žalobkyně domáhala, by jí žalovaná postoupila bezplatně pozemek, a zároveň vyslovily hledíce k prohlášení žalobkyně, že se žalovaná může tohoto závazku zprostiti tím, že vyplatí žalobkyni částku 10000 Kč. V dovolání uplatňovala žalovaná též, že tato částka jest příliš vysoká.
Nejvyšší soud nevyhověv dovolání, uvedl v otázce, o niž tu jde, v
důvodech:
Odpor se spisy spatřuje dovolatelka v přemrštěném ocenění výše eventuálního peněžního petitu žalobního. Jestliže se žalobce nabízí na místě žádané věci přijmouti určitou sumu peněžitou (§ 56, odst. 1 j. n.), jako je tomu právě v souzené věci, nemůže soud sumu tu snížiti, ježto podle § 410 c. ř. s. musí při vyhovění žalobě býti v rozsudku vyřčeno, že se žalovaný může osvoboditi od plnění zažalovaného předmětu zaplacením peněžité sumy, o které žalobce prohlásil, že jest ochoten ji přijmouti na místě tohoto předmětu.

Citace:

Čís. 15586.. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1937, svazek/ročník 18, s. 1060-1060.