Čís. 17393

.
Zákon o soukromých zaměstnancích č. 154/1934 Sb. z. a n.
Obsahuje-li divadelní řád, který je součástí služební smlouvy herce, ustanovení, že okamžité zrušení služebního poměru bez jakýchkoli nároků na gáži nastává mimo určitě jmenované případy (uzavření divadla a zastavení jeho činnosti pro požár, živelní pohromu, válku, epidemii, policejní zákaz, politické nepokoje, stávky a j.) i z jakýchkoli jiných překážek vyšší mocí způsobených, bylo by možno mobilisaci podřaditi pod pojem těchto jiných překážek jen tehdy, bylo-li zastavení divadelního provozu v důsledku mobilisace nutné.
Zda tu taková možnost je, závisí na tom, zda divadelní podnikatel mohl udržovati divadelní činnost se zbylým souborem, třebas ve zmenšeném rozsahu, zda mohl získat v přiměřené době náhradu za zmobilisované členy souboru a j.
(Rozh. ze dne 22. září 1939, Rv I 646/39.)
Žalobkyně (členka divadelního souboru žalovaného) domáhá se na žalovaném požitků, příslušejících jí podle služební smlouvy tvrdíc, že mobilisace nařízená dne 23. září 1938 nebyla podle služební smlouvy důvodem, aby s ní byl dne 24. září 1938 zrušen služební poměr s okamžitou platností. Nižší soudy zamítly žalobu.
Nejvyšší soud uložil dovolacímu soudu nové jednání a rozhodnutí.
Důvody:
Jde o otázku, zda mobilisace v září 1938 může býti důvodem ke zrušení služebního poměru zaměstnavatelem. Žalobkyně jest herečkou a v zásadě se vztahuje na ni zákon z 11. července 1934, čís. 154 Sb. z. a n. Žaloba jest opřena o služební smlouvu, jejíž součástí jest i divadelní řád, v němž jest stanoveno, kdy nastává okamžité zrušení služebního poměru bez nároku na gáži. Služební smlouva neodporuje ustanovení § 32 zák. o soukr. zaměstnanců, neboť toto zákonné ustanovení není předpisem velícím, jak vidno z § 53 cit. zák. Dle služební smlouvy, resp. divadelního řádu nastává okamžité zrušení služebního poměru bez jakýchkoliv nároků na gáži, mimo jiné pod a): »kdyby divadlo bylo uzavřeno a činnost divadelní zastavena z příčiny požáru, živelní pohromy, války, epidemie, policejního zákazu, politických nepokojů a stá vek, nebo jakýchkoliv jiných překážek vyšší mocí způsobených.« Poněvadž tu není výslovně jmenována i mobilisace, jde o výklad smlouvy v tom směru, zda mobilisaci jest čítati mezi jiné překážky vyšší mocí způsobené, pro které divadlo bylo uzavřeno a činnost divadelní zastavena. Pokud jde o analogii jiných zákonných ustanovení, tu zákon z 31. března 1925, čís. 61 Sb. z. a n. vztahuje se jen na osoby zavolané na cvičení do zbraně a nelze ho proto použít ani analogicky. Ani § 1154 b) obč. zák. nepřichází pro analogii v úvahu, neboť týká se zrušení služebního poměru z důležité příčiny v osobě zaměstnancově. V § 1162 obč. zák. jest pak stanoveno, že služební poměr může býti rozvázán z důležitých důvodů, aniž tu byly směrnice, co spadá pod pojem »důležitých důvodů«, zejména pokud jde o mobilisaci. Zákon o soukromých zaměstnancích pojednává o předčasném zrušení služebního poměru v § 32, dle něhož pracovní poměr může býti zrušen každou stranou z důležitých důvodů, a pak v § 34 o zrušení služebního poměru zaměstnavatelem, kde uvádí důležité důvody, pro které může zaměstnavatel předčasně propustit zaměstnance, které se však vesměs týkají opět případů v osobě zaměstnancově. Konečně i ustanovení zákona čís. 131/1936 Sb. z. a n. o obraně státu v §§ 74 a 135 týkají se jen osob, povolaných ke službě vojenské, resp. k úkonům dle branného zákona. Z uvedeného jest patrno, že pro otázku, zda jest mobilisace důležitým důvodem pro zrušení služebního poměru osob nepovolaných k vojenským úkonům, není žádného výslovného předpisu, a že případ jest řešiti speciálně, a to v daném případě podle obsahu smlouvy. V tomto případě jde o členku divadelního souboru, s níž divadelní ředitel hned dne následujícího po mobilisaci zrušil všeobecně služební poměr, aniž se pokusil o provoz, třebas ve zmenšené míře. Žalobkyně uplatnila mimo jiné, že divadelní provoz byl možný i za mobilisace, třebas v omezeném rozsahu a eventuelně s pomocnými silami hereckými. Dovolací soud souhlasí s názorem soudu druhé stolice, že zastavení divadelní činnosti podle divadelního řádu nemusí se státi z úřadu, nastanou-li překážky tam uvedené, a že tedy i uzavření provozu podnikatelem může býti příčinou k okamžitému zrušení služebního poměru, ovšem jen tehdy, stalo-li se z důležitých příčin způsobených vyšší mocí. Avšak podle názoru soudu dovolacího bylo by možno mobilisaci podřaditi pod pojem jiných překážek vyšší mocí způsobených jen tehdy, kdyby bylo zjištěno, že skutečně bylo nutno zastaviti divadelní činnost. Uzavře-li úřad divadlo, jest jasné, že činnost divadelní jest znemožněna. Avšak zastaví-li činnost divadelní sám podnikatel, jest jasné, že může zrušit zároveň s okamžitou platností služební poměr s herci jen tehdy, když zastavení provozu bylo nutné. V tomto směru zjištění soudu druhé stolice nepostačuje, aby dovolací soud mohl učinit potřebný závěr. Ztroskotání svépomocné akce zbylých herců v několika představeních neznamená ještě samo o sobě, že provoz divadelní byl vůbec znemožněn. I když jest správné, že nelze žádati od podnikatele, aby sám nesl následky vyšší moci, nelze tím spíše žádat od zaměstnanců, aby nesli veškeré risiko. Bude proto třeba učiniti potřebné zjištění v rámci přednesu žalobkyně o těch okolnostech, zda žalovaný i se zbylým souborem mohl udržovat divadelní činnost, třeba ve zmenšeném rozsahu, zda mohl v přiměřené době získat přiměřenou náhradu za zmobilisované členy souboru, kdy žalovaný opět divadelní provoz zahájil, a s kterými členy starého souboru, a zda s nimi uzavřel novou smlouvu služební. Teprve poté bude lze ze zjištěných takto skutečností usouditi, zda šlo o takovou překážku vyšší mocí způsobenou, pro kterou zastavení divadelní činnosti a okamžité zrušení služebního poměru se žalobkyní bylo odůvodněno.

Citace:

č. 17393. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1940, svazek/ročník 21, s. 473-475.