Čís. 13470.
Dražba po parcelách ve smyslu výnosu ministerstva spravedlnosti uveřejněného na str. 157—159 Věstníku ministerstva spravedlnosti z r. 1910, není přípustná, vede-li se exekuce na části knihovního tělesa.
(Rozh. ze dne 20. dubna 1934, R I 401/34.)
Vymáhající věřitelka vedla k vydobytí peněžité pohledávky exekuci na nemovitosti, připsané polovicí dlužnici Karle V-ové. Soud prvé stolice neschválil dražební podmínky předložené vymáhající věřitelkou, podle nichž se měla dražiti jedna polovina nemovitostí zapsaných ve vl. čís. 64 a 259 jako celek, a vybídl vymáhající věřitelku, by předložila nové dražební podmínky. Důvody: Zástavní a vymáhající věřitelka navrhla, by nemovitosti byly prodávány po parcelách, dražbou dvojitou, z toho důvodu, že mnohé jednotlivé pozemky mají jako pozemky stavební ve výletním místě hodnotu daleko převyšující hodnotu těchto pozemků k účelům hospodářským. Navrhovaným způsobem dražby docílilo by se prý většího výtěžku a tím i vyloučila možnost, by věřitelé, jdoucí za prvým vymáhajícím věřitelem, který je vlastníkem druhé poloviny nemovitostí, vyšly na prázdno. K tomuto návrhu připojil se i další zástavní věřitel Spořitelní spolek pro M. Ježto při roku k určení dražebních podmínek nebylo docíleno dohody a provedeným šetřením, zejména i slyšením starosty, nabyl soud přesvědčení, že skutečně dražbou po parcelách lze docíliti mnohem většího výtěžku a tedy příznivěji splniti účel dražebního řízení, rozhodl soud tak, jak se stalo. Rekursní soud zrušil napadené usnesení a vrátil věc prvému soudu, by znovu jednal a rozhodl. Důvody: Prvý soud přehlédl, ze dlužnice není jedinou vlastnicí nemovitostí zapsaných ve vložce čís. 64 a 259, ale že jest jí vlastnicky připsána jen ideální polovice těchto nemovitostí, kdežto druhá polovice, totiž 1/4 patří Bohumilu S-ovi, a Bohumile S-ové, kteří svolení k odpisu jednotlivých parcel nedali. Souhlas ten jest podle § 74 knih. zák. a § 1 zák. ze dne 6. února 1869 ř. zák. nezbytný, a nemůže býti nahrazen účelností a výhodností dražby nemovitostí po parcelách.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu.
Důvody:
Jde o to, má-li býti dražba provedena po parcelách, jak to má na mysli výnos ministerstva spravedlnosti uveřejněný na str. 157—159 Věstníku ministerstva spravedlnosti z r. 1910. Ve směrnicích v tomto výnosu uvedených se stanoví pod čís. 9, že se má toto řízení zavésti jen v případech podle knihovního stavu jednoduchých a že řízení toto není přípustno, vede-li se exekuce na části knihovního tělesa, jak je tomu v souzeném případě. Toto ustanovení hledí k povaze věci a k potížím, které by jinak provedením exekuce po parcelách v takovém případě nezbytně vzešly, pročež právem rekursní soud tento způsob dražby vyloučil, třebas poukazoval jen k potížím, které by vzešly při knihovním provádění výsledků dražby.