Authors:
= Váž. civ., 16 (1934), sv. 1
PDF

Čís. 13421.


Bylo-li manželce právoplatně přiznáno právo požadovati od manžela výživu mimo jeho domácnost placením výživného, neztratila manželka nárok na placení výživného v penězích tím, že neuposlechla výzvy manžela, by ho následovala do jeho domácnosti.
(Rozh. ze dne 5. dubna 1934, Rv I 1210/32.)
Na základě rozsudku ze dne 3. dubna 1931 vedla manželka proti manželi exekuci k vydobytí výživného. Žalobou, o niž tu jde, domáhal se manžel na manželce zrušení exekuce mimo jiné proto, že žalovaná nevyhověla jeho výzvě, by ho následovala do společné domácnosti. Oba nižší soudy žalobu zamítly.
Nejvyšší soud zrušil rozsudky nižších soudů a vrátil věc soudu prvé stolice, by dále jednal a znovu rozhodl, a to z důvodů, jež tu nepřicházejí v úvahu. V otázce, o niž tu jde, uvedl v
důvodech:
Dovolání není v právu, pokud namítá, že žalovaná ztratila nárok na placení výživného v penězích, poněvadž neuposlechla výzvy žalobcovy, by ho následovala do jeho domácnosti. Rozsudkem ze dne 3. dubna 1931 bylo žalované přisouzeno právo, požadovati od žalobce, by jí poskytoval výživu mimo domácnost placením výživného. Vyzvání žalobcovo, aby se k němu vrátila, je jen projevem, že žalobce je ochoten obnoviti manželské společenství, které je bez právního účinku. Právo žalované z rozsudku zaniklo by teprve, až by se žalovaná tohoto práva vzdala a svolila k obnově manželského spolužití neb až by si žalobce vymohl soudní rozhodnutí, že manželka je povinna se vrátiti do jeho domácnosti. Teprve tím by zanikl její nárok na placení výživného.
Citace:
č. 13421. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1935, svazek/ročník 16/1, s. 415-415.
Creative Commons BY-NC-ND 4.0 Obsah podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0. Uveďte autora (BY), neužívejte dílo komerčně (NC), Nezasahujte do díla (ND).