Čís. 13456.
Návrh na povolení zajišťovací exekuce na základě směnečného platebního příkazu (§ 371 čís. 2 ex. ř.), jenž byl podán u exekučního soudu aniž bylo připojeno vyhotovení exekučního titulu a úřední potvrzení, že byly podány námitky, jest zamítnouti, nikoliv podle § 44 j. n. postoupiti procesnímu soudu.
K osvědčení podle § 370 ex. ř. nestačí pouhé všeobecné tvrzení, že dlužník jest stíhán četnými exekucemi, neuvedl-li vymáhající věřitel nic, z čeho by se dalo souditi, že majetkové poměry dlužníka jsou tak špatné, že exekucemi jest jeho nárok objektivně ohrožen.

(Rozh. ze dne 14. dubna 1934, R I 325/34.)
Vymáhající věřitel navrhl, připojiv k návrhu směnečný platební příkaz, zajišťovací exekuci, odvolávaje se na to, že u dovolaného exekučního soudu jest vedeno proti dlužníku mnoho exekucí. Soud prvé stolice zajišťovací exekuci povolil. Rekursní soud zamítl exekuční návrh. Důvody: Exekuční návrh nebyl podán podle § 375 ex. ř., ježto k návrhu nebylo připojeno úřední potvrzení, že bylo podáno odvolání nebo dovolání nebo námitky. Nelze tudíž povoliti exekuci podle tohoto ustanovení. Vzhledem k tomu, že v exekučním návrhu nebylo vyhověno ani skutkovým a právním předpokladům, za nichž zákon podle § 370 ex. ř. prohlašuje zajišfovací exekuci za přípustnou, a vzhledem k tomu, že vymáhající věřitel se zcela všeobecně odvolává na to, že proti dlužníku jsou vedeny četné exekuce, aniž by tuto okolnost, jak bylo třeba, u příslušného, exekuci povolujícího soudu, osvědčil, nemohlo býti vyhověno návrhu na povolení zajišťovací exekuce podlé všeobecných ustanovení § 370 ex. ř. Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu. Důvody: Podle § 375 ex. ř. jest příslušný povoliti zajišťovací exekuční úkony na základě směnečného platebního příkazu procesní soud prvé stolice nebo exekuční soud, připojí-li se k návrhu vyhotovení exekučního titulu a — v případě exekuce podle § 371 ex. ř. (viz rozh. čís. 11434 sb. n. s.) — Úřední potvrzení, že byly podány námitky. V souzeném případě nebyla tudíž exekuční žádost podána u nepříslušného soudu a neměl rekursní soud proto příčiny, aby postupoval podle § 44 j. n., nýbrž právem zamítl exekuční žádost, když, přezkoumávaje ji věcně, zjistil, že k žádosti nebylo připojeno úřední potvrzení, že proti předloženému směnečnému příkazu byly podány námitky. Předpokladů pro povolení exekuce podle § 370 ex. ř. tu nebylo, jak správně dovodil rekursní soud, neboť k osvědčení ve smyslu tohoto předpisu zákona nestačí pouhé všeobecné tvrzení, že — jak prý soudu jest známo — dlužník jest stíhán četnými exekucemi, neuvedl-li vymáhající věřitel nic, z čeho by se dalo souditi, že majetkové poměry povinného jsou tak špatné, že těmito exekucemi jest nárok objektivně ohrožen.
Citace:
č. 13456. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1935, svazek/ročník 16/1, s. 456-457.