Authors:
= Váž. civ., 16 (1934), sv. 1
PDF

Čís. 13424.


Pro oprávnění dlužníka k rekursu proti rozvrhovému usnesení jest rozhodujícím jen, zda by podle knihovního stavu dlužník úspěšným opravným prostředkem pro sebe něco vyzískal z rozdělovací podstaty, nikoliv, že by se tento prospěch týkal jinakého jmění dlužníka.
(Rozh. ze dne 5. dubna 1934, R II 113/34.)
Proti usnesení, jímž bylo rozvrženo nejvyšší podání za exekučně prodanou nemovitost, podal rekurs dlužník. Rekursní soud napadené usnesení potvrdil. Nejvyšší soud odmítl dovolací rekurs dlužníkův. Důvody: Dovolací rekurs čelí k tomu, by změnou napadeného usnesení částka přikázaná na pohledávky Dr. Ericha R-a, Julia Z-a a Josefa S-a byla po uvolnění přikázána na další knihovní pohledávku Karla R-a a nikoliv jako hyperocha dovolacímu rekurentu a dlužníku. Nestane-li se tak, neutrpí tím dovolací rekurent újmy a nemůže újmu tu odůvodňovati ani tím, že knihovní pohledávka Karla R-a jest i osobním dluhem dlužníka, jenž by byl jako takový onou změnou napadeného usnesení zmenšen, neboť rozhodujícím jest jen, zda by dlužník úspěšným opravným prostředkem pro sebe něco vyzískal jen podle knihovního stavu z rozdělovací podstaty, nikoliv kdyby prospěch ten se týkal jinakého jmění dlužníkova. Byť by tedy i šlo o rekurs vytýkající porušení nutících pravidel §§ 210, 216 a násl. ex. ř., jenž jinak jest přípustný, není ze shora uvedených důvodů přípustným a bylo proto rozhodnuto jak se stalo.
Citace:
č. 13424. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1935, svazek/ročník 16/1, s. 418-419.
Creative Commons BY-NC-ND 4.0 Obsah podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0. Uveďte autora (BY), neužívejte dílo komerčně (NC), Nezasahujte do díla (ND).