Č. 4408.

Urbarialisté: * Předseda býv. urbarialistů na Slovensku, který nevykonává pravoplatné příkazy župního úřadu, může býti dle § 42 zák. čl. 19 z r. 1898 župním úřadem zbaven své funkce.
(Nález ze dne 14. února 1925 č. 2850.)
Věc: Jan P., byv. předseda urbarialistů v H. proti župnímu úřadu ve Zvoleni o zbavení funkce předsedy urbarialistů.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: Dle výpisu z protokolu, sepsaného o valné hromadě urbarialistů v H. dne 17. února 1920, bylo urbarialisty usneseno, aby v nejbližší době postaven byl urbárský dům. Dle výpisu z protokolu, sepsaného o valné hromadě urbarialistů v H. dne 7. března 1922, bylo usneseno, aby stavba urbarského domu byla zadána dražbou dne 12. března 1922, při čemž bylo zdůrazněno, že dům ten má zaujímati sál pro veřejná shromáždění, pro mládež, kulturní a divadelní představení, dvě místnosti pro potravní družstvo, jednu místnost pro skladiště, jednu pro úřadovnu urbarialistů a kuchyni a jizbu pro vedoucího úředníka. Dle spisů byla stavba tohoto domu okresním stavebním úřadem schválena.
Na odvolání části urbarialistů adm. výbor župy hontianské zrušil rozhodnutím z 12. října 1922 toto usnesení z důvodu, že stavba se má dle všeho provésti za vypůjčené peníze, avšak podle ustanovení § 30 zák čl. 19. z r. 1898 urbárské shromáždění nemůže učiniti usnesení, kterým se podstata neb celistvost urbarského majetku ohrožuje neb zatěžuje a že proto jednotliví urbarialisté usnesením většiny nemohou býti donuceni, aby na stavbě domu proti své vůli se zúčastnili aneb k tomu účelu svůj podíl na výtěžku z urbarialního majetku věnovali nebo dluh převzali a vyslovil, že na stavbu domu může býti použito podílu na výtěžku z urbarialního majetku jen těch urbarialistů, kteří pro stavbu hlasovali, kdežto ostatním že jejich podíl musí býti vyplácen, že důchod z budovy bude náležeti jen urbarialistům, kteří na stavbu přispěli a posléze že urbarialisté, kteří pro stavbu se rozhodli, jsou povinni vydati písemné prohlášení, že výlohy stavby ze svého ponesou.
Dne 30. prosince 1922 došla na župní úřad v Šahách stížnost Martina L. a společníků proti předsedovi urbarialistů v H., Janu P., že neprovádí rozhodnutí z 2. října 1922, urbarialistů nedbá a jejich podíly na výtěžku z urbarského majetku nevyplácí, přes protesty dům na útraty urbarialistů za 150000 Kč staví, rozsívá svár v obci, ke schůzím nezve všechny členy a lesní úřad, schůze v zákonit. čase nesvolává a jen dle své vůle jedná. Z důvodů těch bylo žádáno jeho odstranění a přezkoušení účtů.
Župní úřad ve Zvoleni k této stížnosti zbavil nař. rozhodnutím na základě § 42 zák. čl. 19 z r. 1898 Jana P. úřadu předsedy urbarialistů, nařídil volbu nového předsedy a zbavil též valnou hromadu urbarialistů její působnosti.
O stížnosti do tohoto rozhodnutí uvážil nss takto: St-l svou u dvou různých úřadů podanou stížností stejného obsahu směřuje pouze proti výroku nař. rozhodnutí, kterým byl zbaven funkce předsedy urbarialistů.
Žal. úřad opřel tento svůj výrok o dva samostatné, na sobě nezávisející důvody a to, a) že st-l jako předseda urbarialistů nesvolával valnou hromadu urbarialistů, jak k tomu dle předpisů byl povinen, b) že st-l proti přímému nařízení správního výboru z r. 1922 nedovolil vyplatiti urbarialistům příslušné podíly z výtěžku urbarialního majetku, čímž provinil se proti ustanovení § 27 zák. čl. 19:1898.
Proti poslednějšímu důvodu st-l namítá, že právem přistoupil k stavbě urbarského domu a použil podílů jednotlivých urbarialistů z výtěžku urbarialního majetku na tuto stavbu, ježto již ve valné hromadě urbarialistů dne 17. února 1920 bylo usneseno, aby se postavil urbarský dům a aby na krytí stavebních výloh použilo bylo výtěžku z urbarialního majetku, a toto usnesení že nabylo právní moci, ježto si proti němu nikdo nestěžoval. Usnesením ze 7. března 1922 pak že nebylo znovu o této věci rozhodováno a že proto nemohou proti usnesení ze 17. února 1920, když již třetí rok bylo v platnosti, si stěžovati členové, kteří původně s usnesením souhlasili a vzhledem k ustanovení § 28 zák. čl. 19:1898 také ani členové, kteří valné hromady dne 17. února 1920 se nezúčastnili, a admin. výbor župy hontianské že tudíž nezákonně jednal, když rozhodnutím z 2. října 1922 usnesení ze 17. února 1920 zrušil.
Námitkou touto však st-l zmíněný důvod nař. rozhodnutí nevyvrátil.
Rozhodnutím správního výboru býv. župy hontianské z 2. října 1922 byla usnesení valné hromady ze 17. února 1920 a 7. března 1922 zrušena a st-l jako předseda urbarialistů byl výslovně upozorněn, že výlohy vzniklé stavbou domu stíhají jen ty urbarialisty, kteří stavbu domu odhlasovali, a že smí používati na hrazení stavebních nákladů jen podílů z výtěžku urbarialního majetku, připadajících těmto urbarialistům. Proti tomuto rozhodnutí st-l stížnost na tento soud nepodal. K vydání zmíněného rozhodnutí byl správní výbor bývalé župy hontianské podle §§ 54 a 61, odst. 1 zák. čl. 19:1898 příslušný a nabylo tudíž právní moci.
Nabylo-li však rozhodnutí z 2. října 1922 právní moci, pak samozřejmě nemůže se již st-l právem dovolávati usnesení ze 17. února 1920 nebo ze 7. března 1922, zrušených tímto pravoplatným rozhodnutím. Je tedy zmíněná námitka stížnosti bezdůvodná.
Nepodařilo-li se však st-li jeden ze dvou samostatných a na sobě nezávislých důvodů nař. rozhodnutí žal. úřadu vyvrátiti, pak není třeba, aby se nss zabýval ostatními námitkami stížnosti, ježto nař. rozhodnutí obstojí již z onoho stížností nevyvráceného důvodu.
Slušelo proto stížnost zamítnouti jako bezdůvodnou.

Citace:

č. 4408. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: 1926, svazek/ročník 7/1, s. 396-397.