Č. 4828.

Nemocenské pojišťování. — Zdravotnictví (Slovensko): Okr. nemocenská pokladna je povinna platiti za svého člena léčebné útraty nemocniční, třebas jde o léčení proti vzteklině.
(Nález ze dne 25. června 1925 č. 4735).
Věc: Finanční prokuratura v Praze v zastoupení ministerstva veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy a v zastoupení všeobecné státní nemocnice na Král. Vinohradech proti župnímu úřadu ve Zvoleni stran náhrady nákladů vzniklých ošetřováním Ondřeje G. v Pasteurově ústavě.
Výrok: Nař. rozhodnutí se ziušuje pro nezákonnost.
Důvody: Rozhodnutím okr. úřadu v Levicích z 27. září 1924 bylo vysloveno, že dle bodu c) § 3. zák. čl. 21 z r. 1898 dosud nezaplacené útraty vzniklé léčením Ondřeje G. v Pasteurově ústavě při státní nemocnici na Král. Vinohradech, jest povinna platiti okr. pokladna v Levicích pouze polovicí, kdežto další polovici má platiti krajinský léčební fond. Rozhodnutí toto bylo odůvodněno tím, ze § 3. zák. článku 21. z r. 1898 bod c) stanoví, že mimo choleru a mor polovici útrat, které jsou spojeny se stálými zařízeními, sloužícími k ochraně proti nakažlivým chorobám a k zamezení šíření se těchto chorob, jako desinfekční ústavy, má nésti krajinská základna pro ošetřování nemocných (zemský léčební fond pro Slovensko a Podk. Rus).
Nař. rozhodnutím župního úřadu ve Zvoleni bylo odvolání státní všeob. nemocnice na Král. Vinohradech zamítnuto a rozhodnutí 1. stolice z jeho důvodů potvrzeno.
Stížnost do tohoto rozhodnutí podanou shledal nss důvodnou.
Nař. rozhodnutí dovolává se ustanovení § 3. bod c) zák. článku 21/1898, jenž jedná o náhradě nákladu za léčení chorob rychle nakažlivých. Předpis tento však článkem 19 z r. 1907 pro obor sociálního pojištění vůbec nebyl recipován. Neboť § 206 zák. čl. 19 z r. 1907 zachoval v platnosti, pokud jde o pojištěnce podléhající obligatornímu pojištění, jen ustanovení § 9 zák. čl. 21 z r 1898, o nákladech za nemocniční ošetření osob duševně chorých. Třeba proto daný případ, ježto speciálního předpisu o léčení antirabickém není, posuzovati podle všeob. ustanovení § 59 zák. čl. 19/07. Dle tohoto předpisu útraty ošetřování a zaopatření nemocných členů v nemocnicích veřejných nebo práva veřejnosti požívajících ve výměře dle poslední třídy jdou a to zcela na vrub okr. pokladny dělníky pojišťující pokud se týče zemské úřadovny pro dělnické pojištění.
Jest mimo spor, že ošetřený Ondřej G. byl členem okr. nemocenské pokladny v Levicích, že ošetřován byl ve všeob. veř. nemocnici na Král. Vinohradech od 14. března do 2. dubna 1922 celkem 20 dnů za denní taxu 25 K, čímž povstaly léčební útraty 500 K. Výrok žal. úřadu, jímž vysloveno bylo, že okr. nem. pokladna v Levicích jest povinna všeob. veř. státní nemocnici na Král. Vinohradech nahraditi pouze polovici těchto útrat za ošetřování jeho, odporuje tudíž zákonu, a bylo proto nař. rozhodnutí zrušiti dle § 7 zák. o ss.

Citace:

č. 4828. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: 1926, svazek/ročník 7/1, s. 1211-1212.