Č. 4748.

Obecní samospráva. — Řízeni před nss-em: Není přípustná stížnost poplatníka k nss-u do výroku zv-u, kterým zv zamítl přímo podanou žádost poplatníkovu, aby zv poukázal berní úřad, by od poplatníka vybíral obecní přirážky v nižší míře než jak bylo povoleno a aby přeplatky vrátil.
(Nález ze dne 28. května 1925 č. 10 766.)
Věc: Jan W. v D. (adv. Dr. Jar. Weil z Prahy) proti zemské správní komisi v Opavě (zem. rada Rud. Latzina) o obecní přirážky.
Výrok: Stížnost se odmítá jako nepřípustná.
Důvody: St-l podal u žal. zsk žádost, v níž se domáhal, by úřad tento poukázal berní úřad ve S., aby vybíral přirážku obecní v nižší míře, než v jaké bylo povoleno, a aby přeplatky vrátil poplatníkům. Zsk této žádosti nevyhověla.
O stížnosti proti tomuto rozhodnutí uvážil nss toto:
Stl neobracel se svým podáním, které bylo vyřízeno nař. rozhodnutím, proti nějakému výroku obce, kterým bylo rozhodnuto o jeho povinnosti k placení obecních přirážek. Nedovolával se tedy u žal. úřadu instančního přezkoumání nějakého výroku úřadu nižšího, nýbrž žádal, aby žal. úřad bezprostředně proti obci zakročil, zejména aby učinil prostřednictvím berního úř. ve S. opatření, by nebyly v obci vybírány přirážky v té výši, jak byly obcí usneseny a výnosem žal. úřadu ze 13. března 1923 schváleny, pokud se týče, aby přeplatky byly poplatníkům vráceny.
Poněvadž není žádného ustanovení zákonného, které by zv-u (zsk-i) dávalo kompetenci, aby o nároku v řečeném st-lově podání uplatňovaném ve stolici prvé rozhodoval, není možno žádost v podání tomto přednesenou považovati za nic jiného než za žádost za zakročení žal. úřadu z moci dozorčí.
Ježto však nikomu nepřináleží právní nárok na to, aby úřad dozorčí své moci dohlédací použil, neuplatňuje st-l ve stížnosti k tomuto soudu podané žádné právo subjektivní, a nelze tedy podle § 2 zák. o ss stížnost jeho uznati přípustnou, takže není ani nutno zabývati se blíže otázkou, zdali žal. úřadu vskutku přísluší vůči obci dozorčí moc v onom směru, ve kterém st-l zakročení žal. úřadu se domáhal.
Domnívá-li se st-l, že má právní nárok na vrácení přeplacených přirážek, bylo jeho věcí obrátiti se příslušnou žádostí na obec, a teprve kdyby obec jeho nároku neuznala, mohl domáhati se svého ať již skutečného či jen domnělého práva zákonným pořadem instančním a teprve po bezúspěšném vyčerpání opravných prostředků instančních mohl podle zákona o ss hledati ochrany před nss-em, který by pak ovšem byl povolán v rámci stížnosti zkoumati, zdali rozhodnutím správním bylo st-íi v jeho právech nezákonně ublíženo. Cesta však, kterou st-l zvolil, musila z důvodů svrchu uvedených vésti k odmítnutí jeho stížnosti.

Citace:

č. 4748. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: 1926, svazek/ročník 7/1, s. 1051-1051.