Č. 4487.

Spolkové právo. — Školství: Nelze zakázati utvoření spolku jediné z důvodů, že stanovy obsahují opatření ohledně spolkového jmění pro případ rozpuštění spolku toho obsahu, že jmění to připadne místní školní radě.
(Nález ze dne 7. března 1925 č. 4667.)
Prejudikatura: Boh. 4405 adm.
Věc: Josef P. a spol. ve M. (adv. Dr. Čeněk Brunne z Prahy) proti ministerstvu vnitra o neschválení spolkových stanov.
Výrok: Naříkané rozhodnutí zrušuje se pro nezákonnost.
Důvody: Výměrem ze 4. srpna 1923 zakázala zsp v Praze na zákl. § 6 vš. zák. spolkového utvoření spolku »Federovaná dělnická tělocvična jednota ve M.« dle obsahu předložených stanov z těchto důvodů:
»Ustanovení § 17. předložené osnovy stanov, obsahující disposici se jměním spolkovým i v případě úředního rozpuštění spolku, příčí se ustanovení § 27 shora cit. zák. spolk., podle něhož jest věcí úřadů, aby sám učinil zákonné opatření o jmění spolku úředně rozpuštěného.«
Odvolání z výměru toho podanému min. vnitra nař. rozhodnutím nevyhovělo z důvodů v odpor vzatého výměru, jakož i proto, že ustanovení posledního odstavce stanov, t. j. ustanovení, že v případě úředního rozpuštění nebo dobrovolného rozejití se spolku připadne veškeren majetek jeho eventuelně míst. škol. radě s podmínkou, že bude opět vrácen, utvoří-li se v témže místě do 5 let nový spolek dělnicko-tělocvičný s touže tendencí a podstatně s týmiž stanovami, příčí se také § 25 zák. z 9. dubna 1920 č. 292 Sb., jímž působnost mšr-y jest přesně vymezena.
O stížnosti do rozhodnutí toho podané uvážil nss toto:
Žal. úřad opřel rozhodnutí své o dva důvody, jednak o právní názor, že stanovy spolku nesmí obsahovati opatření ohledně spolkového jmění pro případ úředního rozpuštění spolku, jednak o druhý důvod, že opatření, jež v daném případě předložené stanovy obsahují, také svým obsahem příčí se zákonu.
Pokud jde o prvý z těchto důvodů, vyslovil a blíže odůvodnil nss již ve svém nál. Boh. 4405 adm. právní názor, že ustanovení stanov spolku dle všeob. zák. spolč. z r. 1867 o tom, jak naložiti jest se jměním spolku v případě jeho úředního rozpuštění, není samo o sobě nepřípustné, a že úřad povolaný k přezkoumání stanov dle § 6 cit. zák. může proti takovému ustanovení stanov zakročiti jen tehdy, jsou-li tu podmínky v § tomto vytčené. Při názoru tomto setrval nss i v daném případě.
Následkem toho shledal, že nař. rozhodnutí, pokud se opírá o shora uvedený důvod, jest v rozporu se zákonem.
Zbývá tudíž zkoumati, zda druhý důvod, jejž žal. úřad připojil svému rozhodnutí, jest s to odůvodniti vyslovený zákaz. I tento důvod shledal nss nezákonným. Znění dovolaného § 25 zák. č. 292/20, jenž v bodu 1. ukládá mšr-ě, aby spravovala místní školní fond, opravňuje ji také, aby ve prospěch tohoto fondu přijímala dary a odkazy, po případě i s podmínkou resolutivní.
Z důvodů těchto slušelo tedy nař. rozhodnutí zrušiti pro nezákonnost.

Citace:

Č. 4487. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: 1926, svazek/ročník 7/1, s. 553-554.