Č. 4340.

Obecní úředníci (Slovensko): * Okolnost, že městský úředník nebyl ponechán ve smyslu § 2 zák. č. 64/1918 ve svém úřadě, není důvodem k odepření pense.
(Nález ze dne 20. ledna 1925 č. 1082).
Prejudikatura: Boh. 3490 adm.
Věc: Dr. Tibor T. v Nitře (adv. Dr. Viktor Teitz z Prahy) proti župnímu úřadu v Nitře (min. taj. Dr. Vine. Cserhelyi) o pensijní nároky.
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.
Důvody: Nař. rozhodnutím zamítl žal. úřad v pořadu instancí žádost st-le — býv. měšťanosty města Nitry — za vyměření a poukázání pense z důvodu, že slib věrnosti čsl. republice nesložil a složiti odepřel, následkem čehož byl rozhodnutím župana nitranského z 30. března 1919 ze služby propuštěn ve smyslu § 2 zák. z 10. prosince 1919 č. 64 Sb., služební poměr s ním naproti městu Nitře byl rozvázán a nemůže proto vůči tomuto městu více uplatňovati nárok na pensi, poněvadž stojí vůči němu v poměru mimoslužebním.
O stížnosti podané do tohoto rozhodnutí uvážil nss toto:
Stížnost právem brojí proti tomu, že žal. úřad z rozhodnutí župana z 30. března 1919, jímž byl st-l pro nesložení slibu zbaven úřadu měšťanosty, tudíž ze zák. čís. 64/1918 dovozuje, že ztratil nárok na pensi.
Zákon tento neměl jiného účelu, než aby umožnil udržení pořádku, konsolidaci poměrů a řádnou správu na Slovensku. V § 2. vyslovil, že státní, samosprávní a církevní hodnostáři, úředníci a zaměstnanci býv. království uherského se prozatímně ponechávají ve svých úřadech s dosavadními požitky, složí-li slib poslušnosti čsl. republice a uzná-li zmocněnec vlády, že i jinak jsou se své úkoly. Z tohoto předpisu plyne, že vládě bylo uděleno zmocnění vysloviti, že ten neb onen hodnostář, úředník nebo zmocněnec se ve svém úřadě neponechává, že se mu takto zabraňuje další výkon úřadu. Jinou sankci zákon neobsahuje. Nesáhl zejména nijakým způsobem do případných nároků, plynoucích z poměru služebního, zejména nevyslovil ztrátu pensijních nároků, nabytých snad z dosud platných předpisů. Odůvodnil-li tudíž žal. úřad své zamítavé rozhodnutí jen cit. zákonem, který — jak řečeno — ztrátu pensijních nároků nevyslovuje, pak jest rozhodnutí jeho nezákonné a bylo je zrušiti dle § 7 zák. o ss.
Otázkou, zda st-l má nárok na pensi podle uher. právních norem a podle příslušného pensijního statutu, nemohl se nss v daném případě zabývati, ježto žal. úřad tuto otázku neřešil, vycházeje z mylného názoru, že mohl odepříti
st-li nárok na zaopatřovací požitky již s hlediska zák. čís. 64/1918. Ježto dle hořeních úvah ze zákona toho nelze odvoditi ztrátu pensijních nároků st-lových, odpadá pro nss zabývati se námit- kou stížnosti, že úřad nevzal v úvahu okolnosti, jež st-le přinutily odepřiti slib, neb další námitkou, že st-li nebyl znám zákon číslo 64/1919 a jeho důsledky.

Citace:

Č. 4340. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: 1926, svazek/ročník 7/1, s. 253-254.