Č. 4838.

Obecní volby: K výkladu § 10 č. 4 ob. řádu vol. ve znění zák. č. 253/1922 o zbavení členství v obecním zastupitelství pro vystoupení nebo vyloučení ze strany.
(Nález ze dne 26. června 1925 č. 12 889.)
Věc: Vilém U. v H. proti zemské správě politické v Brně o zbavení členství v obecním zastupitelstvu.
Výrok: Nař. rozhodnutí zrušuje se pro vady řízení.
Důvody: Výměrem ze 17. června 1923 vyslovila osp v T., že st-l pozbyl dle § 10 č. 4 zák. ze 14. července 1922 č. 253 Sb. členství v ob. zastupitelstvu obce H., poněvadž místní organisace Domoviny v H. jej vyloučila ze své organisace a vyloučení to výbor okresní organisace Republikánské strany zemědělského a malorolnického lidu v T. ve schůzi konané dne 10. června 1923 potvrdil. Tento výměr byl nař. rozhodnutím potvrzen.
O stížnosti do tohoto rozhodnutí podaf.e uvážil nss toto:
Podle ustanovení bodu 4 § 10 ob. ř. vol. pozbývá se členství v ob. zastupitelstvu, radě a komisích vystoupením nebo vyloučením ze strany na jejíž jméno zněla volební skupina, která zvoleného kandidovala. Není sporno, že st-l byl zvolen za člena ob. zastupitelstva v H. z kandidátní listiny Republikánské strany čsl. venkova. Mohl tudíž u něho nastati důvod pro ztrátu mandátu v ob. zastupitelstvu jen, byl-li vyloučen ze strany republikánské čsl. venkova, nebo oné strany, která jako její pokračovatelka na její místo vstoupila. St-l namítá, že i když byl vyloučen z republikánské strany zemědělského a malorolnického lidu, nebyl tím vyloučen z republikánské strany čsl. venkova v H., na jejíž jméno zněla kandidátní listina, ze které st-l byl zvolen, poněvadž prý tato strana trvá dále a st-le nikdy nevyloučila.
Na sporu jest tedy otázka, zda republikánská strana čsl. venkova, z jejíž kandidátní listiny byl st-l zvolen, v H. dále samostatně existuje ve své původní podstatě, či zda, byvši původně složkou republikánské strany čsl. venkova, později přezvané na republikánskou stranu zemědělského a malorolnického lidu, zůstala ve svazku této strany, či zdali od této strany, byvši její organickou složkou, se odštěpila a stala se stranou jinou. Tato otázka jest základem pro posouzení, jak dalece lze vyloučení ze strany zemědělského a malorolnického lidu pokládati za vyloučení ze strany čsl. venkova, a měl ji tudíž žal. úřad vyřešiti.
Nss není povolán, aby sám řešení tohoto se podjal, nýbrž může jenom řešení v adm. pořadu instancí předsevzaté v mezích daných zákonem o ss přezkoumati. Z uvedeného vychází, že skutková podstata nař. rozhodnutí zůstala v naznačeném směru neúplnou, což dle odst. 2. § 6 zák. o ss musilo vésti ke zrušení nař. rozhodnutí.
Leč i když by identita obou zmíněných stran byla zjištěna a tím vyloučení st-lovo, jak bylo provedeno, za vyloučení ze strany, na jejíž jméno zněla kandidátní listina, pokládáno býti musilo, jevila by se v nař. rozhodnutí další vada, kterou stížnost rovněž uplatňuje. St-l totiž své vyloučení nepokládá za perfektní a platné, poněvadž prý o něm ani místním, ani župním a ani výkonným výborem strany nebyl vyrozuměn, ač předpokladem každého řádného řízení jest, že strana musí býti o každém rozhodnutí nebo usnesení uvědomena, aby jí byla dána možnost opravného prostředku. Námitku tuto uplatňoval st-l již ve svém instančním odvolání, leč žal. úřad se námitkou touto nezabýval a ji nevyřídil, v čemž stížnost spatřuje vadnost řízení.
Nss nepochybuje, že k rozhodnutí o pozbytí mandátu dle č. 4 § 10 ob. ř. vol. jest zapotřebí zjistiti, že člen ob. zastupitelstva ze strany, která jej kandidovala, vyloučen byl a že vyloučení to se stalo platně, t. j. za šetření předpisů organisačním řádem pro to daných a ve formě tímto řádem stanovené.
Stížnost, jak výše bylo řečeno, obmezuje se pouze na výtku již v adm. řízení uplatňovanou, že rozhodnutí o vyloučení st-le ze strany nebylo st-li doručeno. Námitkou tou se žal. úřad skutečně nezabýval a ji nevyřídil, takže nss-u vzhledem k § 5 zák. o ss není možno nař. rozhodnutí po této stránce přezkoumati. — — —

Citace:

č. 4838. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: 1926, svazek/ročník 7/1, s. 1234-1235.