Čís. 4804.


Jde o krádež na věcech uzamčených ve smyslu § 174 2 c) tr. zák., odcizil-li pachatel věci z kufru, který si odemkl klíčem, jejž mu majitel kufru svěřil, avšak jen k opravě zámku.
Pojem »věci uzamčené«.

(Rozh. ze dne 10. října 1933, Zm 2 43/33.) Nejvyšší soud jako soud zrušovací zamítl po ústním líčení zmateční stížnost obžalovaného do rozsudku krajského soudu v Novém Jičíně ze dne 2. února 1933, jímž byl stěžovatel uznán vinným zločinem krádeže podle §§ 171, 174-2 c) a 176-2 a) tr. zák.
Důvody:
Obžalovaný jenž byl uznán vinným zločinem krádeže dvojnásobně za zločin kvalifikované, totiž podle §§ 174 2 c) a 176 2 a) tr. zák., namítá podle čís. 10 § 281 tr. ř., že na zločinnou kvalifikaci podle § 174 2. c) tr. zák. bylo uznáno neprávem, ano prý nelze pokládati za věc uzamčenou ve smyslu cit. zák. ustanovení, odcizí-li pachatel věci z kufru, který si odemkne klíčem, jejž mu svěřila majitelka kufru, byť i jen k opravě zámku. Zmateční stížnost je na omylu. Je předeslati, že odpadnutí kvalifikace podle § 174 2. c) tr. zák. nemá sice vlivu na použitou sazbu trestní, poněvadž však soud při výměře trestu přihlíží k ní jako k okolnosti přitěžující, jsou tu podmínky pro uplatňování zmatku čís. 10.
Ve smyslu § 174 2 c) tr. zák. jsou věci zavřené takové, jež jsou schválně opatřeny nějakou patrnou mechanickou překážkou zamezující neb aspoň ztěžující přístup k věci cizím nepovolaným osobám, zejména překážkou, kterou majitel sám umístil mezi věc a osoby cizí v úmyslu a k tomu cíli, by byla před nimi chráněna (rozh. čís. 34, 2328, 2388, 3342 sb. n. s.; 1061, 3358 víd. sb.). Kvalifikačním důvodem je tu větší energie zločinná, jevící se ve svémocném odstranění takové překážky. Nezáleží na tom, je-li k jejímu odstranění potřebí většího či menšího napětí sil nebo tělesné námahy vůbec; stačí, že měl býti překážkou zejména podle úmyslu majitelova zamezen nebo ztížen přístup k věci osobám nepovolaným.
V souzeném případě zjistil soud — a jeho skutková zjištění zmateční stížnost po formální stránce nenapadá vůbec, že obžalovaný vylákal na Julii K-ové klíč pod záminkou, že jí opraví pokažený zámek u cestovního kufříku, a že si klíč odnesl domů, chtěje jím přezkoumati zámek, jejž mu K-ová svěřila k opravě. Pak však využiv nepřítomnosti Julie K-ové, vetřel se do jejího bytu a odemknuv si půjčeným klíčem druhý zámek na kufru, odcizil z něho 500 Kč na hotovosti a 110 maď. pengö. Soud zjišťuje, věře úplně svědkyni K-ové, že kufřík byl zamknut na jeden zámek a to klíčem, jejž měla K-ová uschovaný, a že obžalovaný obdržel druhý klíč jen za tím účelem, by mohl opraviti a vyzkoušeti druhý zámek, který si odnesl ke správě, — tedy nikoliv, by jím otvíral kufr. Z těchto zjištění vyplývá, že K-ová, zavřevši kufr na jeden zámek vlastním klíčem a uschovavši jej, opatřila kufr úmyslně překážkou, by zamezila nebo ztížila přístup k němu osobám nepovolaným, k nimž patřil zejména i obžalovaný a dále, že obžalovaný, otevřev kufr svémocně v nepřítomnosti K-ové, zdolal překážku, kterou majitelka úmyslně položila mezi pachatele a věc a to proti její vůli. Je lhostejno, že obžalovaný k tomu použil klíče, jejž mu majitelka svěřila; rozhodné jest, že mu nebyl svěřen za tím účelem, by jím kufr otvíral, nýbrž za účelem opravy pokaženého zámku, jejž si odnesl domů. Pro něho byl kufr vzhledem ke druhému zámku věcí zamčenou, i když měl klíč půjčený k opravě pokaženého zámku. Svémocným odstraněním překážky, jíž byl kufr opatřen schválně a za tím účelem, by zamezila nebo ztížila přístup ke kufru každému nepovolanému, tedy také obžalovanému, který neměl práva kufr otvírati, — projevil obžalovaný neoprávněně zvýšenou energii fysickou a byl právem uznán vinným krádeží na věcech zamčených. Se souzeným případem nelze srovnávati případ zmíněný ve zmateční stížnosti, v němž majitel místnosti svěřil klíč pachateli za tím účelem, by místnost vyčistil, a ji k tomu cíli otevřel, poněvadž v takovém případě nelze mluviti o svémocném otevření. Z rozhodnutí čís. 878/86, jež vyslovuje, že krádeží na věcech zamčených jest odcizení předmětů ze schránky uzamčené pachateli bez klíče do uschování dané, neplyne pro souzený případ, jak mylně dovozuje zmateční stížnost, — úsudkem z opaku, že nelze kvalifikovali podle § 174 2 c) tr. zák. krádež z uzamčené schránky, když pachateli byl dán klíč do uschování, poněvadž tento závěr byl by logicky odůvodněn jen, kdyby byl dán obžalovanému do uschování uzamčený kufr s klíčem, což v souzeném případě zjištěno nebylo.
Citace:
č. 4804. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství v Praze, 1934, svazek/ročník 15, s. 441-443.