Čís. 3398.

Ke skutkové podstatě zločinu podílnictví na krádeži se vyžaduje po subjektivní stránce pachatelovo vědomí o tom, že věc, kterou ukrývá nebo na sebe převádí, jest kradená (pochází z krádeže), a v případě § 186 a) tr. zák. je potřebí, by byly pachateli známy i částka nebo cena ukradené věci; nespadá sem ukrytí nebo na sebe převedení věci, o níž pachatel ví, že jí bylo nabyto podvodem.
(Rozh. ze dne 22. února 1929, Zm I 85/29.)
Nejvyšší soud jako soud zrušovací vyhověl v neveřejném zasedání zmateční stížnosti obžalované do rozsudku zemského trestního soudu v Praze ze dne 31. prosince 1928, pokud jím byla stěžovatelka uznána vinnou zločinem podílnictví na krádeži podle §§ 185, 186 a), b) tr. zák., zrušil napadený rozsudek jako zmatečný a věc vrátil nalézacímu soudu, by ji v rozsahu zrušení znova projednal a o ní rozhodl.
Důvody:
Zmateční stížnosti nelze upříti oprávnění, pokud s hlediska důvodu zmatečnosti podle § 281 čís. 9 a) tr. ř. vytýká napadenému rozsudku, že nezjišťuje náležitě subjektivní předpoklad zločinu podle §§ 185, 186 a), b) tr. zák., jímž byla obžalovaná uznána vinnou. Ke skutkové povaze zločinu podílnictví na krádeži se vyžaduje po subjektivní stránce pachatelovo vědomí o tom, že věc, kterou ukrývá nebo na sebe převádí, jest kradená, že pochází z krádeže, a v případě § 186 a) tr. zák. je potřebí, by byly pachateli známý i částka nebo cena ukradené věci. Toto vědomí pachatelovo nutno zjistiti, má-li dojíti k odsuzujícímu výroku. V souzeném případě spokojil se však nalézací soud po subjektivní stránce se zjištěním, že obžalovaná věděla, že Jaroslav Ř. věci, které od něho převzala, odnesl z továrny »nepoctivým způsobem«. Zmateční stížnost právem namítá, že lze věcí nabýti také jiným nepoctivým způsobem, než právě krádeží nebo zpronevěrou, a že na př. nabytí věci podvodem jest sice také nepoctivé, ale že přes to pachatel, jenž ukryje nebo na sebe převede věci, o nichž ví, že jich bylo nabyto podvodem, nestává se trestným podle § 185 tr. zák. Neurčité zjištění napadeného rozsudku o vědomí obžalované nestačí tudíž pro subjektivní předpoklad zločinu podle §§ 185, 186 a), b) tr. zák. a odsuzující rozsudek jest v příčině té právně mylným. Bylo proto důvodné zmateční stížnosti vyhověti a uznati právem, jak se stalo. Ježto jsou splněny podmínky § 5 zákona ze dne 31. prosince 1877, čís. 3 ř. zák. na rok 1878, byl tento výrok učiněn již v neveřejné poradě.

Citace:

č. 3398. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství v Praze, 1930, svazek/ročník 11, s. 96-97.