Authors:
= Váž. civ., 12 (1930), sv. 2
PDF

Čís. 10354.


Odhad k vůli vyměření dávky z přírůstku hodnoty.
Nelze zamítnouti návrh vyměřujícího úřadu na zjištění obecné hodnoty nemovitosti ke dni zcizení proto, že nebylo navrženo zjištění obecné hodnoty nemovitosti také ke dni nabytí.
(Rozh. ze dne 25. listopadu 1930, R I 859/30.)
K návrhu zemského inspektorátu pro zemské dávky stanovil soud prvé stolice obecnou hodnotu nemovitosti ke dni zcizení. Rekursní soud napadené usnesení potvrdil. Důvody: jde o soudní odhad k vůli vyměření dávky z přírůstku hodnoty nemovitostí. Jak vyplývá z předpisů §§ 7, 9 a 17 prav. o obecní dávce z přírůstku hodnoty nemovitostí (nař. vlády republiky československé ze dne 27. dubna 1922, čís. 143 sb. z. a n. dodatek III.), jest vnitřní věcí samosprávných úřadů, nepodléhající soudnímu přezkumu, zda za základ vyměření dávky nemá býti vzata skutečná trhová cena, nýbrž obecná hodnota nemovitosti a zda a která hodnota, zda nabývací či zcizovací, má býti zjišťována soudním odhadem. Úkolem soudu jest jen provésti navrhovaný odhad a návrhem Zemského inspektorátu pro zemské dávky jest soud vázán, dokud návrh není změněn neb odvolán. An Zemský inspektorát navrhl jen soudní odhad ke zjištění hodnoty zcizovací ke dni 21. března 1928, soud může jen tuto hodnotu odhadem zjišťovati a nemůže návrh na soudní odhad zamítnouti snad proto, že, jak míní stěžovatelé, měla býti zjišťována také hodnota nabývací. V tom směru mohou se stěžovatelé domoci nápravy jen u úřadů správních (sr. rozh. čís. 7005 sb. n. s.).
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu.
Důvody:
Stěžovatelé snaží se dolíčiti, že, an zemský inspektorát pro zemské dávky navrhl zjištění obecné hodnoty zcizených nemovitostí ke dni 21. března 1928 jako ke dni zcizení, měl navrhnouti zjištění jejich obecné hodnoty také ke dni 9. července 1927 jako ke dni nabytí, a navrhují, by návrh na provedení odhadu jen ke dni zcizení byl zamítnut. Stěžovatelům nepodařilo se vyvrátiti správné důvody rekursního soudu. Vyhověním jejich návrhu překročil by soud meze, které vytýčil zákon mezi jeho rozhodování a rozhodování správních úřadů, pověřených vyměřením dávky z přírůstku hodnoty nemovitostí. Jen těmto úřadům v pořadí stolic přísluší rozhodovati o tom, jak má býti vypočítán přírůstek hodnoty a které ceny, po případě hodnoty mají býti při tom vzaty za základ. K oprávněním, jim za tím účelem dávkovým řádem vyhraženým, náleží také navrhnouti na soudě zjištění obecné hodnoty ke dni zcizení, nebo ke dni nabytí, neb k tomu i onomu dni soudním odhadem. Jako může býti jen stížností k nadřízeným správním úřadům napadeno rozhodnutí vyměřujícího úřadu, že má býti za základ výpočtu přírůstku hodnoty vzata místo udané trhové ceny obecná hodnota, již měla nemovitost v den zcizení, jest i návrh, kterou hodnotu má soud určití odhadem, vnitřní věcí správních úřadů a nepodléhá soudnímu přezkumu. Soud jest podle § 1 nesp. říz. a § 17 dávkového řádu vázán jejich návrhem a nemůže ani zkoumati, tím méně rozhodovati, zda by důvody účelnosti a úspory útrat nedoporučovaly návrh jiný a zda by se současně s odhadem ke dni zcizení neměla zjistiti také obecná hodnota ke dní nabytí.
Citace:
č. 10354. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství JUDr. V. Tomsa v Praze, 1930, svazek/ročník 12/2, s. 780-781.
Creative Commons BY-NC-ND 4.0 Obsah podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0. Uveďte autora (BY), neužívejte dílo komerčně (NC), Nezasahujte do díla (ND).