Č. 9180.

Honební právo (Morava): Jak sluší prováděti veřejnou dražbu obecní honitby?
(Nález ze dne 9. dubna 1931 č. 5513.)
Věc: Ludvík N. v T. proti zemskému úřadu v Brně o pronájem honitby.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: Ke stížnosti Ludvíka N. a spol. zrušil okr. úřad ve Št. výměrem z 11. února 1929 dražbu obecní honitby v L., konané dne 7. prosince 1928. Stížnost, již do tohoto rozhodnutí podal Ludvík N., odmítl zemský úřad v Brně nař. výměrem jako nepřípustnou, ale ke stížnosti vydražitele Karla Št. rozhodnutí to zrušil, schválil provedenou dražbu a přikázal obecní honitbu v L. Karlu Št. jako nejvíce podávajícímu. — — — —
O stížnosti uvážil nss takto:
Ludvík N. zúčastnil se dražebního roku jako dražitel. Může si proto stěžovati do dražby jen potud, pokud bylo mu protizákonným postupem při dražbě znemožněno zúčastniti se svobodně a neobmezeně dražby, a pokud z podání, jež učinil, nebyly vyvozeny zákonné důsledky (srovn. Boh. A 5076/25). — St-l namítá, že při dražbě nebylo dbáno předpisů §§ 2 a 4 nař. místodrž. mor. ze 17. ledna 1914 č. 6 z. z., ježto nebyl zvlášť ustanoven vyvolavač, a že při dražení nebyla dodržena předepsaná vyvolávací formule, a tvrdí, že nezachování těchto předpisů má v zápětí zmatečnost, a tudíž neplatnost provedené dražby.
Podle prvního odstavce § 19 mor. hon. zák. provádí pronájem honitby veřejnou dražbou honební výbor, a podle posledního odstavce cit. § je spis o pronájmu, zvláště pak protokol dražební sepsati podle vzorce, který ustanoví zem. polit, úřad ve shodě se zv-em. K provedení tohoto § 19 vydal místodržitel mor. nař. ze 17. ledna 1914 č. 6 z. z. vzorce spisu o pronájmu a dražebním protokolu při pronájmu obecních honiteb, a předepsal jím i předpisy o způsobu provedení dražebního roku, v podstatě své odpovídající zásadám dražebního řádu z 15. července 1786 sb. z. s. č. 565. V § 2 se stanoví, že dražbu honitby vykoná předseda obec. hon. výboru, přibrav jednoho člena obec. hon. výboru za vyvolavače; § 4 pak stanoví vyvolávací dražební formuli a postup při udělení příklepu.
Není předpisu, že by každá úchylka od těchto předpisů sama o sobě měla již v zápětí neplatnost provedené dražby. Teprve reflex úchylky takové na práva dražitele, účastniti se dražby a volně a nerušeně podání činiti až do konečného příklepu osobě nejvíce podavší, mohl by bytí důvodem, aby dražba vadně provedená byla zrušena. A tu st-l namítá jen, že mu bylo znemožněno další podávání tím, že vyvolavač přiklepl honitbu Karlu Št., nepouživ vyvolací dražební formule doslovně tak, jak předpisuje cit. § 4 místodržit. nař. — Než st-l sám doznal ve svém odvolání, že vyvolávač po druhém vyvolání stanovil asi 2 minutovou přestávku a teprve pak vyslovil, slovo »po třetí«. Měl tedy st-l, i když vyvolavač nepoužil doslovně formule uvedené v cit. § 4, během těchto dvou minut, které cit. § 4 pokládá za dostatečnou lhůtu ke zjištění, že nikdo již nepodává, dosti příležitosti, aby učinil vyšší podání, a nemůže proto vážně tvrditi, že mu vytýkaným postupem vyvolavače bylo znemožněno učiniti další podání.
Po té stránce, že jediný člen hon. výboru zastával funkci předsedy, zapisovatele i vyvolavače, nemá stížnost vzhledem k tomu, jak žal. úřad po této stránce své rozhodnutí odůvodnil, námitky formulované podle § 18 zák. o ss.

Citace:

č. 9180. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1932, svazek/ročník 13/1, s. 684-685.