Čís. 2155.

Zákon ze dne 30. června 1921, čís. 252 sb. z. a n..
Třebas byl manžel, účastník války, prohlášen za mrtva, nelze přece manželství rozvázati, vyšly-li po té na jevo okolnosti, vzbuzující pochybnost o tom, že jest mrtev.
(Rozh. ze dne 9. ledna 1923, R II 483/22.).
Soud prvé stolice usnesením ze dne 22. června 1922 prohlásil Vojtěcha S-a, jenž počátkem světové války nastoupil vojenskou službu, k návrhu jeho manželky za mrtva a manželství jeho za rozvázané. Rekursní soud zamítl návrh, by manželství bylo prohlášeno
rozvázaným. Důvody: Dopisem obecního úřadu v P. ze dne 9. července 1922, výpovědí Marie H-ové a konečně výpovědí navrhovatelky Antonie S-ové samé jest prokázáno, že Vojtěch S., který byl od roku 1916 nezvěstným, poslal Antonii S-ové lístek datovaný v Kyjevě koncem prosince 1921; jak Marie H-ová, tak Antonie S-ová potvidily, že rukopis Vojtěcha S-a dobře poznaly. Není zde tudíž předpokladů zákona ze dne 31. března 1918 čís. 128 ř. zák. pokud se týče zákona ze dne 30. června 1921, čís. 252 sb. z. a n., za kterých možno prohlásiti manželství nezvěstného účastníka světové války za rozvázané.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu.

Důvody:

Stěžovatelka má ovšem pravdu v tom, že dle čl. V. zákona ze dne 30. června 1921, čís. 252 sb. z. a n. pozůstalý manžel na základě prohlášení druhého manžela za mrtva může žádati, by manželství bylo soudem prohlášeno za rozvázané, dále, že výsledky řízení o návrhu na prohlášení za mrtva stačí i pro rozhodnutí, že manželství jest rozvázáno, a že §§ 112 až 114 obč. zák. nemají platnosti, pokud jde o účastníky války, avšak tato zákonná ustanovení předpokládají, že v době, kdy se rozhoduje o návrhu na prohlášení manželství za rozvázané, skutkové předpoklady prohlášení nezvěstného za mrtva nejsou zviklány. Není potřebí se šířiti o tom, že i právoplatné prohlášení za mrtva může vždy býti vyvráceno tím, že nezvěstný se objeví. V tomto případě nabylo ovšem pravomoci usnesení krajského soudu v Olomouci ze dne 22. června 1923, pokud jím Vojtěch S. byl prohlášen za mrtva. Než rekursní soud zjistil, že předpoklad tohoto usnesení, že Vojtěch S. nepřežil dne 1. března 1919, není správným, neboť S. poslal své manželce Antonii S-ové lístek, datovaný v Kyjevě koncem prosince 1921. Neprošla tedy dvě léta od poslední zprávy, že Vojtěch S. je na živu a proto pro rozhodnutí o návrhu na rozvázání manželství nemůže býti směrodatným usnesení prvého soudce, jímž Vojtěch S. byl prohlášen za mrtva. Právem rekursní soud ve smyslu §u 2 čís. 5 pat. o mimospor. řízení k novým okolnostem přihlížel a žádosti o rozvázání manželství nevyhověl přes formální pravomoc usnesení o prohlášení Vojtěcha S-a za mrtva.

Citace:

Rozhodnutí č. 2155. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 5, s. 54-55.