Č. 275.

Právo volební do obcí: * Z námitek proti volbě dle § 54 zák. ze dne 31. ledna 1919 č. 75 sb. z. a n. nejsou vyloučeny námitky týkající se volitelnosti osob zvolených. K rozhodování o nich jest výlučně povolán politický úřad 2. stolice.
(Nález ze dne 20. prosince 1919 č. 6798.)
Věc: Bartoloměj Hucl a spol. v Radobčicích proti okresní správě politické v Plzni (za súčastněnou stranu Martina Sedláka adv. Dr. Leopold Langer z Prahy) stran volby do obecního zastupitelstva v Radobčicích.
Výrok: Naříkané rozhodnutí zrušuje se jako nezákonné.
Důvody: Stěžovatelé oznámili okresní politické správě v Plzni, že Martin Sedlák, jenž byl zvolen za člena obecního zastupitelstva v Radobčicích, jest nevolitelný, jelikož přerušil pobyt v obci a zdržoval se od měsíce července 1918 do listopadu 1918 v obci Černicích.
Okresní politická správa zamítla námitky proti volitelnosti Martina Sedláka vzhledem k ustanovení § 53 zákona ze dne 31. ledna 1919 čís. 75 sb. z. a n. a opírajíc se o ustanovení § 1 téhož zákona jako neodůvodněné, poněvadž pobyt Martina Sedláka v obci Radobčicích se nepřetrhl, odcházel-li ke své ženě do Černic, odkudž ona pochází, nemoha se s ní usídliti ihned u své matky v Radobčicích, ježto tím nevzdal se úmyslu změniti (správně podržeti) bydliště své v Radobčicích.
Rozhoduje o stížnosti do tohoto usnesení podané, řídil se nejvyšší správní soud těmito úvahami:
Předpisy hlavy sedmé zákona ze dne 31. ledna 1919 č. 75 sb. z. a n. jednající o opravném řízení, rozeznávají mezi úřední opravou výsledku volby, byla-li zvolena osoba nevolitelná (§ 53), a opravou voleb na námitky proti volbě podané oprávněným voličem (§ 54). Opravu výsledku voleb ukládá § 53 dohlédacímu úřadu, kterým jest dle § 69 l. c. úřad politický obci přímo nadřízený.
Ten má přezkoumati, zdali nebyly zvoleny osoby nevolitelné a stalo-li se tak, prohlásí volbu osoby nevolitelné za neplatnou a rozhodne, kdo místo ní jest zvolen. Tato činnost dohlédacího úřadu podle přirozené povahy dozorčí moci, ze které plyne, nepředpokládá podání námitek ze středu voličů a není na podání námitek vázána, nýbrž nastává z povinnosti úřední. Vedle toho dává zákon v § 54 právo voličům v obci oprávněným, aby proti volbě podali námiky. Při tom nevymezuje zákon nikterak, jak široké jest pole pro námitky, co může a smí býti předmětem námitek. Z toho dlužno souditi, že v námitkách může volič uplatňovati vše, čím po jeho soudu v provedených volbách porušeny byly předpisy zákona, tedy namítati i nevolitelnost osob zvolených. K rozhodování o námitkách voličem podaných příslušný jest politický úřad 2. stolice (§ 54 in fine).
Stěžovatelé podali námitky proti volbám, jichž obsahem jest, že Martin Sedlák není volitelný, protože v obci nebydlel aspoň jeden rok, ode dne volby zpět počítajíc.
Žalovaný úřad také podání to za námitky pokládal a je výslovně jako námitky zamítl.
K tomu však podle předpisu § 54 1. c. nebyl povolán, nýbrž mohl pouze námitky předložiti k rozhodnutí výlučně příslušnému politickému úřaduji, stolice. Že tak neučinil, nýbrž sám rozhodl o námitkách, osobil si kompetenci, kterou mu zákon neposkytuje, a porušil svrchu uvedené ustanovení zákona.
Proto musilo býti naříkané rozhodnutí jako zákonu odporující zrušeno.
Při tomto stavu nebylo zapotřebí, aby se nejvyšší správní soud pouštěl do přezkoumání merita důvodů naříkaného rozhodnutí a námitek, které stížnost v tom směru přivádí.

Citace:

č. 1880. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1926, svazek/ročník 7, s. 82-83.