Č. 156.

Zabírání bytů: Pokud není zmocnění obce k zabírání bytů dle čl. 1. vlád. nař. ze dne 22. ledna 1919 č. 38 sb. z. a nař. v zemském zákoníku vyhlášeno, není obec oprávněna prováděti opatření podle tohoto nařízení.
(Nález ze dne 23. srpna 1919 č. 3898.)
Věc: »Spar und Creditcassa« v Ivančicích, zapsané společenstvo s r. obm., proti okresnímu hejtmanství v Brně o zabrání místností.
Výrok: Naříkané rozhodnutí zrušuje se jako nezákonné.
Důvody: Obec Ivančice výnosem ze dne 16. dubna 1919 zabrala dle § 6 nařízení vlády ze dne 22. ledna 1919 č. 38 sb. z. a n. školní místnost čís. 14 v domě čp. 43 a 44/1. v Ivančicích v 1. posch., uprázdněnou následkem zrušení jedné třídy německé obecné školy. Odpor proti tomuto usnesení stěžovatelkou jako vlastnicí domu čís. 43 a 44/1. v Ivančicích podaný, okresní hejtmanství v Brně zamítlo z důvodu, že zabíraná místnost není již k účelům školním užívána a protože hrozící bytová nouze v Ivančicích tohoto opatření obce nutně vyžaduje.
Stížnost k nejvyššímu správnímu soudu do tohoto rozhodnutí podaná domáhá se zrušení naříkaného rozhodnutí především z toho důvodu, že obci Ivančice nedostává se zmocnění dle čl. 1. cit. nařízení.
Stížnost tu nalezl nejvyšší správní soud oprávněnou.
Čl. 1, odst 4. nař. vlády státu československého ze dne 22. ledna č. 38 sb. z. a n. nařizuje, aby zmocnění, jehož se dostane od zemského politického úřadu obci, aby provedla opatření podle tohoto nařízení, bylo vyhlášeno v zemském zákoníku. Totéž ustanovení jest i o odvolání tohoto zmocnění a čl. 2. cit. nař. počítá lhůty v § 13, odst. 3 uvedené ode dne, kdy odvolání bylo vyhlášeno v zemském zákoníku. Z těchto předpisů zákona jest patrno, že počátek i konec účinnosti zmocnění, jež obci ve smyslu čl. 1. cit. nař. bylo uděleno, podmíněn jest vyhlášením v zemském zákoníku. Zmocnění obce Ivančic, aby provedla opatření dle uvedeného nařízení, dáno bylo vyhláškou správce moravského místodržitelství ze dne 6. května 1919 čís. 36 z. z., kteráž částka zemského zákoníka byla vydána a rozeslána dne 22. května 1919. Neměla tudíž obec Ivančice k tomu ještě zákonného zmocnění, když dne 16. dubna 1920 vydávala zabírací rozkaz.
Žalovaný úřad, který usnesení obce Ivančic potvrdil a k tomu nehleděl, že není obec oprávněna opatření podle nařízení o zabrání bytů prováděti, pokud zmocnění jí k tomu zemským politickým úřadem dané nebylo v zemském zákoníku vyhlášeno, nejednal po zákonu, pročež bylo naříkané rozhodnutí jako nezákonné zrušiti a nebylo zapotřebí ostatními námitkami stížnosti se zabývati.

Citace:

č. 156. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1920, svazek/ročník 1, s. 331-332.