Č. 2.

Vyživovací příspěvek: Jsou-li v odvolání k zemské vyživovací komisi uvedeny nové okolnosti a důkazy, muže na tomto novém skutkovém podkladě rozhodovati zemská komise sama.
(Nález ze dne 3. ledna 1919 č. 63/18).
Věc: Karolina Laušmanová v Pecce proti Zemské vyživovací komisi v Praze o vyživovací příspěvek.
Výrok: Naříkané rozhodnutí zrušuje se pro vadnost řízení.
Důvody: Přihláška Kateřiny Laušmanové ze dne 20. září 1917 čís. 10321, aby jí jako matce a 20leté Alžbětě Dlouhé jako sestře Karla Dlouhého, který dne 15. září 1914 dobrovolně vstoupil do činné služby vojenské, přiznán byl vyživovací příspěvek, byla výnosem okresní vyživovací komise v Nové Pace ze dne 13. prosince 1917 čís. 10321 zamítnuta z důvodů, že výživa žadatelky nebyla na příjmu povolaného závislou a že výživa její není ohrožena.
V odvolání z tohoto zamítavého usnesení uvedla stěžovatelka, že povolaný ji podporoval pravidelně měsíčně 20—30 K, které jí buď osobně odevzdával nebo v prádle posílal, že sama je k těžší práci neschopna a její manžel pro tělesnou vadu a hluchotu bez zaměstnání a konečně že dcera Alžběta stížená jest chrlením krve a proto ke práci neschopna, o kterýchžto nových okolnostech také důkazy nabídla a žádala, aby byl jí a dceři Alžbětě Dlouhé vyživovací příspěvek přiznán.
Ve stížnosti k nejvyššímu správnímu soudu na zamítnutí tohoto odvolání podané, vytýká stěžovatelka vadnost řízení a činí nárok na vyživovací příspěvek ode dne 1. srpna 1917.
Poněvadž zemská vyživovací komise v Praze nové skutkové okolnosti a důkazy v odvolání uvedené a pro luštění otázky ohrožení výživy stěžovatelčiny a její dcery podstatně nechala nepovšimnuty a o nich šetření provésti nedala, shledal v tom nejvyšší správní soud vadnost řízení, která musila míti v zápětí zrušení naříkaného rozhodnutí dle § 6 zák. o spr. soudu.

Citace:

č. 2. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1920, svazek/ročník 1, s. 46-46.