Č. 247.

Trestní rejstřík: Je podstatnou vadou řízení, nezabýval-li se žalovaný úřad námitkou stěžovatelovou, že mu byl na žádost dle § 8 min. nař. ze dne 5. března 1858 č. 34 ř. z. vydán jen neúplný výpis z trestního rejstříku bez vyplnění rubriky 6. a 7.
(Nález ze dne 26. listopadu 1919 č. 5787.1
Věc: Františka Staňková v Hustopečí proti místodržitelství v Brně o neúplné vyhotovení výpisu z trestního rejstříku.
Výrok: Naříkané rozhodnutí se zrušuje pro vadnost řízení.
Důvody: Trestním nálezem okresního hejtmanství v Hustopečí ze dne 12. července 1919 potrestána byla stěžovatelka pro přestupek § 11 nař. ze dne 20. dubna 1854 č. 96 ř. z. Když byla proti trestnímu nálezu ohlásila rekurs, vydán byl jí opis trestního rejstříku.
V rekursu, který podala na moravské místodržitelství v Brně, uvedla kromě námitek věcných, že v doručeném jí opise trestního rejstříku nebyly vyplněny rubriky 6. a 7., čímž obrana proti trestnímu nálezu byla jí ne-li znemožněna, aspoň určitě stížená.
Moravské místodržitelství zamítlo rozhodnutím z 9. srpna 1919 rekurs stěžovatelem, protože skutková podstata přestupku jí za vinu dávaného je prokázána, aniž by se zmínilo o výtce, že rubrika 6. a 7. rejstříku v opise nebyly vyplněny.
Ve stížnosti podané proti tomuto rozhodnutí na nejvyšší správní soud vytýká stěžovatelka neúplnost řízení, kterou vidí v tom, že naříkané rozhodnutí je nedostatečně odůvodněno a výtkou ohledně nevyplnění rubrik 6. a 7. opisu trestního rejstříku se nezabývá.
Nejvyšší správní soud uvážil o stížnosti toto:
Řízení v trestních věcech policejních upraveno je min. nařízením z 5. března 1858 č. 34 ř. z.,které v § 1 nařizuje, že řízení provádí se ústním způsobem, že podstatné body řízení zanášeti se mají do trestního rejstříku, jehož úprava týmž nařízením blíže je stanovena. § 8 cit. nařízení pak ustanovuje, že po ukončeném řízení na žádost účastníků má jim býti vydán místo rozsudku výpis z rubrik 2., 4., 6., 7., 8. a 9. trestního rejstříku.
Vzhledem k tomu, že dle § 1 cit. nař. provádí se řízení ústně a výpis dle § 8 vydati se má místo písemného rozsudku, je zřejmo, že účelem § 8 cit. nař. jest, aby strana zvěděla, jakým přestupkem uznána byla vinnou, jaký trest jí uložen, ale také na základě jakého skutkového zjištění úřad nález svůj vynesl (rubrika 6.) a na základě jakých průvodních prostředků ke skutkovému onomu zjištění dospěl (rubrika 7).
Má tedy předpis § 8 cit. n. v přední řadě ten účel, aby straně umožněna byla sdělením svrchu uvedených okolností, jež rubriky 6. a 7. mají obsahovati, obrana proti trestnímu nálezu.
Stěžovatelce sice opis trestního rejstříku doručen byl, ale proti výslovnému předpisu § 8 cit. n. bez vyplnění rubriky 6. a 7. Stěžovatelka již v rekursu svém na místodržitelství vytkla opomenutí to jako vadu řízení. Žalovaný úřad však v rozhodnutí svém o výtce té vůbec se nezmiňuje a naříkané rozhodnutí tedy rekurs stěžovatelčin nevyřizuje. Poněvadž však, jak svrchu uvedeno, výtka ta týkala se podstatné vady řízení, spatřuje nejvyšší správní soud v tom, že naříkané rozhodnutí tímto bodem rekursu vůbec se nezabývalo a rekurs v tom směru vůbec nevyřídilo, podstatnou vadu.
Bylo tedy již z toho důvodu naříkané rozhodnutí zrušiti.

Stejně nález z téhož dne č. 5906._1)

Citace:

č. 247. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1920, svazek/ročník 1, s. 504-505.