Čís. 13535.

Rozšíření kauční hypotéky nad nejvyšší míru uvedenou v pozemkové knize, jest vyloučeno a nemohlo nastati ani tím, že byla u ní knihovně poznamenána žaloba o zaplacení nové pohledávky knihovní věřitelky, ani tím, že kauční hypotéka jest simultánní a jedna ze simultánních vložek byla prodána, aniž zadní věřitel uplatnil náhradní nárok podle § 222, třetí odstavec, ex. ř. Zaplacením z výtěžku spoluzavazené nemovitosti zmenšil se nárok věřitele z kauční hypotéky i ve zbývajících vložkách, třebaže to nebylo knihovně vyznačeno.
(Rozh. ze dne 12. května 1934, R II 211/34.)
Rozvrhuje nejvyšší podání za exekučně vydraženou nemovitost (věc E XVII 8297/32) přikázal soud prvé stolice knihovnímu a vymáhajícímu věřiteli D-ovi jen 70 Kč 10 h. Rekursní soud k rekursu D-a napadené usnesení potvrdil. Důvody: Stěžovatel má na prodané nemovitosti kauční hypotéku pro 12000 Kč. Jest nesporno, že v exekuční věci E VIII 9094/29 proti dlužníkům-dostal D. v rámci této kauční hypotéky částku 11929 Kč 90 h, ježto na tamní nemovitosti vázla kauční hypotéka simultánně. Nemůže býti proto pochyby, že v rámci kauční hypotéky přísluší D-oví proti dlužníkům již jen nárok na náhradu 70 Kč 10 h, jež mu přiznal i prvý soud napadeným usnesením. Ve své přihlášce k rozvrhu tvrdil D., že v rámci kauční hypotéky povstaly mu později nové pohledávky, které žádá. Než toho se D. dovolává marně, poněvadž podle stavu poz. knihy jde o jedinou kauční hypotéku, v rámci které, jak již shora řečeno, D. dostal 11929 Kč 90 h. Není možné, jak si to stěžovatel představuje, by se pouhým dorozumněním s dlužníky původní kauční hypotéka bez další knihovní žádosti a bez dalšího soudního usnesení rozšiřovala i na jiné pohledávky, ani aby, když původní kauční hypotéka byla simultánní a jedna ze simultánních vložek byla prodána, D, měl právo z dalších simultánních vložek žádati vždy nové a úplné vyplacení celé původní kauční pohledávky. I když ve zbývajících vložkách zůstala váznouti celá kauční hypotéka a i když knihovní věřitelka M, v exekuci č. j. E VHI 9094/29 neuplatnila náhradní nárok podle § 222 třetí odstavec ex. ř., přece jen zaplacením z výtěžku v exekuční věci E VIII 9094/29 se zmenšil nárok stěžovatelův z kauční pohíedávky i ve zbývajících vložkách, třebaže to nebylo knihovně vyznačeno. Poznámka zažalování kauční hypotéky neznamená vznik nové kauční hypotéky, nýbrž jen poznámku případné vykonatelnosti.
Nejvyšší soud nevyhověl do volacímu rekursu.
Důvody:
Stěžovatel dovolává se k odůvodnění dovolacího rekursu vývodů svého rekursu. Než těmito vývody zabýval se již rekursní soud a vyslovil v souhlasu s ustálenou judikaturou nejvyššího soudu (rozhodnutí čís. 4493, 5321, 5367, 6151 sb. n. s.) právní zásadu, že v rámci úvěrové pohledávky nelze požadovati více, než činí nejvyšší míra uvedená v pozemkové knize. Podle zjištění nižších soudů byla v souzeném případě tato míra až na částku 70 Kč 10 h v době rozvrhu nejvyššího podání docíleného za nemovitost vl. čís. 673 vyčerpána, takže stěžovateli nemohla býti přisouzena vyšší částka. Rozšíření kauční hypotéky nemohlo nastati ani tím, že byla u ní knihovně poznamenána žaloba o zaplacení nové pohledávky stěžovatelovy, ani tím, že knihovní věřitelka, akciová společnost M., v exekučním řízení E VIII 9094/29 neuplatnila náhradní nárok podle § 222 třetí odstavec ex. ř. V těchto směrech poukazuje se stěžovatel na správné důvody napadeného usnesení.

Citace:

Čís. 13535.. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1935, svazek/ročník 16/1, s. 570-571.