Čís. 14737.

K § 575 odst. 1 c. ř. s.
Lhůta podle § 575 odst. 1 c. ř. s. platí také pro žalobu nájemce proti pronajímateli pro bezprávné odnětí smluveného užívání části nájemního předmětu.
(Rozh. ze dne 28. listopadu 1935, R I 1237/35.)
Stejně sb. n. s. čís. 11840.
Žalobce najal podle svého přednesu od předchůdce žalovaného byt se zahradou, jejíž užívání mu žalovaný znemožnil stavbou kůlny na zahradě a odňal mu mimo to i vzduchu a světlo pro byt. Domáhá se proto žalobou vyklizení zahrady. Prvý soud žalobu zamítl. Odvolací soud odmítl odvolání. Důvody: Podle žalobní žádosti a obsahu žaloby jedná se o vyklizení a odevzdání najaté věci dle § 49 čís. 5 c. ř. s. Podle § 575 c. ř. s. jest v těchto právních věcech odvolací lhůta do 8 dnů. Podle § 224 c. ř. s. jsou tyto nájemní věci feriálními. Jelikož se stalo doručení rozsudku na žalobce dne 17. července 1935, jest oddvolání podané dne 1. srpna 1935 uplynutím odvolací lhůty opožděné.
Nejvyšší soud nevyhověl rekursu.
Důvody:
Pro posouzení otázky, zda lhůta k odvolání v souzeném případě jest 14denní podle ustanovení § 464 c. ř. s., či 8denní podle ustanovení § 575 odstavec prvý c. ř. s., jest rozhodným obsah žaloby a žalobní prosba (sb. n. s. čís. 4890, 11840, 12535 a j.), Rekurent v žalobě přednesl, že v roce 1916 najal od předchůdce žalovaného byt se zahradou a že žalovaný o své újmě skládal v zahradě stavivo a postavil tam kůlnu, takže žalobci znemožňuje užívání zahrady, které tento potřebuje pro své fotografické práce, a že mu žalovaný takto odnímá vzduch a světlo v bytě. Jde tedy o žalobu nájemce proti pronajímateli pro bezprávné odejmutí smluveného užívání zahrady, v níž se žalobce domáhá vyklizení zahrady a odevzdání vyklizené zahrady do užívání žalobcova. Podle § 1096 obč. zák. je pronajímatel povinen nájemní předmět v užívatelném stavu odevzdati a udržovati a nájemníka ve smluveném užívání nerušiti. O tento poslední případ běží v souzeném sporu. Nejvyšší soud vyložil zevrubně v rozhodnutí čís. 11840 sb. n. s., že v řízení o nárocích podle § 1096 obč. zák. platí ustanovení § 575 odst. prvý c. ř. s. Rozhodnutí čís. 1530 a 1667 sb. n. s. na souzený případ se nehodí, poněvadž v uvedených případech šlo o vyklizení bytů užívaných bez právního titulu, tedy o případy naprosto odlišné.

Citace:

Nález č. 2217. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 5/1, s. 1017-1018.