Čís. 8442.

Žádost vyrovnacího komisaře o odklad vnuceného prodeje nemovitosti, jež došla exekučnímu komisaři, řídícímu dražbu, po dražbě, nemůže již nic změniti na platnosti příklepu.
(Rozh. ze dne 8. listopadu 1928, R I 818/28.)
K žádosti vyrovnacího komisaře zrušil soud prvé stolice, když již byl udělen příklep, dražební řízení ohledně nemovitosti a odložil exekuci na 30 dnů. Rekursní soud zrušil k rekursu vydražitelů napadené usnesení a uložil prvnímu soudu, by dále po zákonu jednal. Důvody: Prvý soud opřel napadené usnesení o to, že právní účinky zahájení vyrovnacího řízení nastávají ve smyslu § 7 vyrov. řádu již počátkem dne, kterého vyhláška byla na soudní desce vyrovnacího soudu vyvěšena a že, ana dražba byla provedena dne 22. května 1928 a po jejím provedení vyrovnací řízení téhož 22. května 1928 zahájeno, má tato okolnost vliv na dražební řízení a že toto musí býti, ana vyhláška o zahájení vyrovnacího řízení byla na 22. května 1928 na soudní desce vyvěšena, zrušeno. Tento názor není správný. Nehledíc k tomu, že výrok vyrovnacího soudu o odložení vnuceného zcizení může exekučním soudem teprve tehdy býti respektován, až dotyčné usnesení vyrovnacího soudu na soud exekuční dojde a že, pokud jde o oddělná práva jen na § 12 (1) vyrov. řádu možno vztahovati ustanovení § 7 vyrov. ř., nikoli však na případ, kdy z rozhodnutí vyrovnacího soudu, které ani v každém případě zavedení vyrovnacího řízení učiněno býti nemusí, výkon zcizení má býti odložen — nutno v projednávaném případě zdůrazniti, že nelze dražební řízení zrušiti, když již dražební řízení skončilo příklepem.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacím rekursům. Důvody:
Jest sice správné, že podle § 7 vyr. řádu nastávají právní účinky vyrovnacího řízení již počátkem dne, kterého byla vyhláška o zahájení vyrovnacího řízení vyvěšena na desce vyrovnacího soudu. Než podle § 11 (1) vyr. ř. netýkají se účinky § 7 práv na oddělené uspokojení, jakým jest exekuční nárok vymáhajícího věřitele. Tato práva zůstávají zahájením vyrovnacího řízení nedotčena. Vyrovnací soud nebo vyrovnací komisař může však (ale nemusí) odložiti výkon vnuceného prodeje nejdéle na 60 dnů, je-li to výhodné pro výsledek prodeje nebo nezbytné, by byla zamezena újma hrozící věřitelům (§ 11 druhý odstavec vyr. ř.). Toto odložení výkonu vnuceného prodeje (dražby) není tudíž zákonným účinkem zahájení vyrovnacího řízení, protože nenastává po samém zákonu, nýbrž teprve výrokem vyrovnacího soudu nebo vyrovnacího komisaře, učiněným na základě jeho volného uvážení a proto též odložení výkonu vnuceného prodeje nejeví účinek na úkony dražebního řízení, jež se staly do počátku dne, v němž výkon dražby byl odložen, nejeví tedy účinek na úkony dražební mu v ten den předcházející, nýbrž teprve na úkony pozdější, kteréž nastaly po doručení odkládacího usnesení vyrovnacího komisaře komisaři exekučnímu dražbu řídícímu, jak správně uvedl soud rekursní. Podle § 43 ex. ř. zůstávají při odkladu exekuce, pokud soud nic jiného neustanovil, prozatím v platnosti veškeré exekuční úkony, které byly již v době žádosti o odklad provedeny a může exekuční komisař úkon takový zrušiti pouze tehdy, kdyby tomu, kdo o odklad žádá, jinak vznikla těžko nahraditelná škoda, když složí jistotu za úplné uspokojení vykonatelného nároku. Těchto podmínek zde není a nebylo a též jich první soudce nezjišťuje. Není zde však ani podmínek pro odepření příklepu podle §§ 184 a 186 ex. ř. Poněvadž v době dražby a příklepu nebyl dražební komisař ještě zpraven o žádosti vyrovnacího soudu o odklad vnuceného prodeje a dražba byla skutečně provedena a příklep vydražitelům udělen, nemůže již, jak správně uznal rekursní soud, po dražbě došlá žádost vyrovnacího komisaře o odklad vnuceného prodeje nic změniti na platnosti příklepu uděleného vydražitelům, kteří v právech nabytých příklepem zákonně uděleným musí býti chráněni.

Citace:

Č. 8842. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství JUDr. V. Tomsa v Praze, 1929, svazek/ročník 10/2, s. 420-421.