Čís. 8489.


Rozsudek, jenž byl vydán odvolacím soudem k žalobě o obnovu a zároveň podle § 542 c. ř. s. i ve věci samé, lze napadati jen dovoláním. Dovolání jest podati u soudu prvé stolice.
(Rozh. ze dne 23. listopadu 1928, Rv I 368/28.)
Odvolací soud připustil obnovu řízení a zamítl pak žalobní nárok základní rozepře.
Nejvyšší soud odmítl dovolání. Důvody:
Napadeným rozsudkem rozhodl zemský civilní soud v Praze jako soud druhé stolice o žalobě o obnovu u něho vznesené. V takovém případě platí podle předpisu § 535 c. ř. s., pro ústní jednání, provedení důkazů a pro oznámení rozsudku k žalobě vydaného první stolicí, jakož i pro odporovatelnost rozsudku ta ustanovení, která platí pro tento vyšší soud jako stolici opravných prostředků. Že po povolení obnovy nešlo v podstatě o nic více, než o pokračování v odvolacím řízení a že také v tomto období jednal zemský civilní soud v Praze jako soud odvolací, netřeba blíže dovozovati. Nevadí, že žalobci, kteří podle § 226 c. ř. s. jsou povinni, by formulovali prosbu žalobní, neupravili tuto část žalobní prosby, týkající se obnoveného řízení, jasněji. Z toho, co uvedeno, plyne jednak, že rozsudku, který byl vydán k žalobě o obnovu a zároveň podle § 542 c. ř. s. po povolení obnovy i ve věci samé, lze v tomto případě odporovati jen dovoláním, nikoliv odvoláním, jednak že soud druhé stolice pochybil, pokud své rozhodnutí stranám doručil přímo a nikoliv prostřednictvím okresního soudu v P., který ve hlavním sporu jednal jako soud prvé stolice. Než tento postup, jenž nezakládá zmatečnosti, nemohl dovolatele nijak opravňovati k tomu, by nedbali jasného a určitého předpisu § 505 c. ř. s., podle něhož bylo správně zvolený opravný prostředek, totiž dovolání, podati ve lhůtě 14 dnů u procesního soudu prvé stolice. Ježto však dovolání bylo podáno přímo u soudu druhé stolice a nedošlo k soudu prvé stolice v dovolací lhůtě, bylo dovolání jako opožděné odmítnouti (§ 507 c. ř. s.).
Citace:
Č. 8489. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství JUDr. V. Tomsa v Praze, 1929, svazek/ročník 10/2, s. 507-508.