Čís. 8438.

Podle §§ 918—920 obč. zák. nelze proti vůli druhé strany ustoupiti od smlouvy již splněné.
(Rozh. ze dne 3. listopadu 1928, Rv I 35/28.)
Firma L. koupila od В-a patřící mu nájem lesa po předchozích vyjednáváních a po prohlídce hranic lesa ze kupní cenu 14 000 Kč k dalšímu živnostenskému zcizení, při čemž kupitel poskytl závdavek 500 Kč. Porážení a srovnání dříví měl obstarati B., začež měl dostati jako odměnu pařezy a klestí poražených stromů. Kupující zaplatila v květnu 1926 prodávajícímu další částku 3 500 Kč. B. do konce května 1926 skutečně prodané dříví porazil. Ohledně oklestění a ohledně pařezů došlo mezi stranami k nesrovnalostem, jež vedly k tomu, že firma L. pro domnělé poškození B-em dopisem ze dne 29. května 1926 odstoupila od smlouvy. Ve sporu, o nějž tu jde, domáhal se B. na firmě L. zaplacení zbytku kupní ceny, firma L. pak žalobou navzájem na B-ovi vrácení splátek na kupní cenu a náhrady škody. Procesní soud prvé stolice vyhověl žalobě В-a a zamítl žalobu navzájem firmy L. Odvolací soud napadený rozsudek potvrdil.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolání.
Důvody:
Dovolatelka opřela svou obranu ve hlavním sporu (o zaplacení zbytku kupní ceny) a svou vzájemnou žalobu (o vrácení splátek na kupní cenu a o náhradu škody) o tvrzení, že žalobce uřezal prodané kmeny i při pařezech i při vršcích ve větší míře, než byl podle smlouvy oprávněn, že kmeny nemůže již nastaviti, že koupené dříví jest v tomto stavu pro žalovanou nepotřebné a že z tohoto důvodu ustoupila od smlouvy dopisem ze dne 29. května 1926. Podle toho opřela se žalovaná o předpis § 920 druhá věta obč. zák., který upravuje případ, kde bylo splnění smlouvy částečně zmařeno zaviněním zavázaného a kde druhá strana nemá podle povahy a podle účelu obchodu zájmu na částečném plnění. Avšak předpisy §§ 918 až 920 obč. zák. o oprávnění ustoupiti od smlouvy mají na mysli jen případ, kde smlouva nebyla ještě splněna. Od splněné smlouvy nelze již proti vůli druhé strany ustoupiti. Přijal-li věřitel plnění, ač snad mělo vady, mohl by nanejvýše uplatniti nároky ze správy podle § 932 obč. zák. a žádati buď zrušení smlouvy nebo přiměřené zmenšení úplaty. Nižší soudy zjistily, že zástupci kupitelky kmeny již poražené, okleštěné, nahoře i dole odřezané a narovnané změřili, že do nich čísla narazili a že je do seznamu zapsali. Správně z těchto skutečností odvolací soud vyvodil, že tímto způsobem bylo dříví znameními podle § 427 obč. zák. předáno a převzato. Dále zjistily nižší soudy, že povozník z příkazu kupitelky dříví odvážel až mu prodatel (žalobce) další odvážení zakázal, protože nebylo dříví zaplaceno, a že teprve po té kupitelka v dopise ze dne 29. května 1926 od smlouvy ustoupila. Z toho jest zjevno, že ustoupila od smlouvy, až když jí dříví již bylo odevzdáno a když na ni již vlastnické právo přešlo, což ostatně dovolatelka sama zastává, tvrdíc, že nabyla vlastnického práva již koupí úhrnkovou po předchozím prohlédnutí lesa a po obejití hranic. Nemohla tudíž od kupní smlouvy druhou stranou splněné proti vůli druhé strany již ustoupiti. Dovolatelka posléze uvádí, že s kupní smlouvou byla spojena ještě další smlouva, podle které měl žalobce prodané dříví poraziti, odřezati a oklestiti a za tuto práci si ponechati klestí, vršky a pařezy, že šlo o smlouvu o dílo, že však uřezal kmeny ve větší míře, než byl oprávněn a že proto byla kupitelka podle § 1167 obč. zák. oprávněna od smlouvy ustoupiti. V tomto směru dovolatelka tvrdí ustoupení od smlouvy z důvodu správy pro vady díla podle § 1167 obč. zák., ale přehlíží jednak, že i podle jejího vlastního vylíčení mohla ustoupiti jen od smlouvy o dílo, nikoli však od samostatné a již splněné smlouvy kupní, jednak že podle skutkových zjištění nižších soudů zástupci dovolatelky převzali dříví na místě samém v lese, vytknuvše vady jen u několika kmenů, takže nutno pokládati ostatní dříví za schválené tak, jak bylo (§ 1167 poslední věta a § 928 obč. zák.), to tím spíše, ana podle těchže zjištění dala dovolatelka povozníkovi příkaz, by dříví odvezl.

Citace:

Č. 8438. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství JUDr. V. Tomsa v Praze, 1929, svazek/ročník 10/2, s. 415-416.