Č. 12945.

Školství: Pro určení školního obvodu odchylně od hranic obce rozhoduje jediné snadnější návštěva školy (§ 9 zákona č. 22/1870 z. z. čes.).
(Nález z 16. června 1937 č. 13192/37.)
Prejudikatura: Boh. A 2298/23, 3917/24, 5314/26, 5888/26, 7645/28, 9778/32.
Věc: Místní škol. rada v Podolí u Mnichova Hradiště, obec Podolí u Mnichova Hradiště a obec Sychrov (adv. Dr. Jaroslav Pavlousek z Mladé Boleslavě) proti rozh. min. škol. a nár. osvěty v Praze z 27. listopadu 1933 (za zúč. místní škol. radu v Mnichově Hradišti a obec Mnichovo Hradiště adv. Dr. Jan A. Herold z Mnichova Hradiště) o přeškolení dvora Hněvousic.
Výrok: Stížnost se zamítá pro bezdůvodnost.
Důvody: Z popudu místní škol. rady v Mnichově Hradišti bylo konáno 13. června 1930 v Podolí u Mnichova Hradiště komisionální jednání za příčinou přeškolení dvora Hněvousic (politická obec Sychrov) ze školní obce v Podolí do školní obce v Mnichově Hradišti.
Výměrem zem. škol. rady v Praze z 12. října 1931 bylo sděleno interesentům, že podle sborového usnesení čes. odboru zem. škol. rady z 6. října 1931 a se souhlasem zem. správního výboru se povoluje vyškolení dvora Hněvousic ze školní obce Podolí a jeho přiškolení do Mnichova Hradiště z těchto důvodů: Školy mnichovohradišťské jsou pro děti z Hněvousic bližší než podolské, cesta je schůdnější, takže přeškolením se usnadní docházka školní po rozumu § 9 zákona č. 22/1870 z. z. čes. Počet dětí přicházejících v úvahu při tomto přeškolení nebude míti naprosto žádného vlivu na organisaci škol dotčených. Také finanční důsledek přeškolení nebude takový, aby jím bylo ohroženo další vydržování školy v Podolí, která pro dohlednou dobu nepotřebuje materiálních nákladů. Toto přeškolení staniž se skutkem 1. ledna 1932.
Nař. rozhodnutím zamítl žal. úřad odvolání obec. zastupitelstev v Podolí a Sychrově a místní škol. rady v Podolí z důvodu výměru I. stolice, poněvadž vysloveným přeškolením se usnadní školní docházka dětem ze dvora Hněvousic, jak je patrno z toho, že dítky z Hněvousic již 14 roků fakticky docházejí do školy v Mnichově Hradišti a nikoli v Podolí. Podle pokynů min. škol. stanovila pak zem. škol. rada nový počátek působnosti dnem 1. ledna 1934.
O stížnosti uvažoval nss takto:
Soud musil při svých úvahách vyjíti od právní normy, jež otázku přeškolení upravuje. Podle této normy obsažené v § 9 zákona č. 22/1870 z. z. čes. má školní obvod souhlasiti s obvodem obce (sc. politické). Tato shodnost obou obvodů má býti pravidlem. Z tohoto pravidla má zákon jednu výjimku, která je podmíněna okolností, že »je příhodno, aby pro snadnější návštěvu školy byly celé obce nebo části obce přiděleny škole obce sousední«. Tato okolnost je jediná, jež školní úřad opravňuje vysloviti přeškolení. Jiné okolnosti nemají podle zákona významu. Paragraf 9 obsahuje sice obrat »kromě zvláštních okolností«, a tento obrat zavdal stížnosti (a z části již odvolání) podnět k argumentaci, že i v případě dnešního sporu jsou tu jisté okolnosti, jež mluví proti přeškolení. Než řečený passus »o zvláštních okolnostech« se vztahuje právě na snadnější návštěvu školy, výlučně na duto okolnost, jak dokazuje srovnání českého textu zákona se stejně autentickým textem německým, kde není o zvláštních okolnostech žádné zmínky a kde výjimka z pravidla místní shodnosti obvodu školního a obecního se připouští jenom ipotud, »soweit nicht zum Behufe der Erleichterung des Schulbesuches die Zuweisung der Gemeinde an die Schule einer benachbarten Gemeinde zvveckmässig erscheint«. Jsou proto všechny jiné okolnosti než snadnější návštěva školy právně bezvýznamné, jak tento soud ve své judikatuře důsledně hájí (srov. na př. Boh. A 2298/23, 3917/24, 5314/26, 5888/26, 7645/28, 9778/32 a j.).
Podle toho je však námitka stížnosti, vytýkající, že určité okolnosti nebyly vyšetřeny a že žal. úřad k nim nepřihlížel, bezdůvodná, pokud okolnosti ty byly předneseny v odvolání. Pokud však v odvolání předneseny nebyly, jsou podle §§ 5 a 6 zákona o ss nepřípustné. Nepřípustnost postihuje také námitku, podle níž nebylo zjištěno, že usnadnění návštěvy škol mnichovohradišťských není »podstatné«, neboť ani tato námitka nebyla v řízení správním uplatněna.
Zbývá tedy jen zkoumati, zda žal. úřad právem potvrdil přeškolení dvora Hněvousic z důvodu, že bude tím usnadněna návštěva školy. Pro posouzení usnadnění návštěvy školy jsou rozhodný dva momenty, jednak vzdálenost, jednak schůdnost cesty, tedy v tomto případě vzdálenost a schůdnost cesty ze dvora Hněvousic do školy v Mnichově Hradišti, ve srovnání se vzdáleností a schůdností cesty z tohoto dvora do školy podolské. Zem. škol. rada na základě šetření, jehož se zástupci st-lek zúčastnili, zjistila, že cesta z Hněvousic do školy v Mnichově Hradišti je bližší a schůdnější než do školy v Podolí. St-lky ve svých odvoláních k min. škol. a nár. osvěty toto zjištění nepopřely, obec a místní škol. rada v Podolí je dokonce potvrdily. Podle §§ 5 a 6 zákona o ss jsou proto jak právní, tak i věcné námitky proti tomuto zjištění nepřípustné, což platí zejména též o námitce čerpané z § 70 správ. řádu.

Citace:

Č. 12945.. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1938, svazek/ročník 19, s. 722-724.