Č. 13013.

Samospráva obecní. — Řízení správní: I. O odvolání poplatníka z usnesení obec. zastupitelstva, jež obsahuje závaznou směrnici pro obecní rozpočet na příští rok, rozhoduje okr. výbor; v dalším instančním postupu zem. výbor. — II. Odvolání poplatníka z usnesení obec. zastupitelstva o koupi pozemku pro určitý účel, který poté odpadl, nemůže dohlédací úřad zamítnouti s poukazem na to, že obec hodlá použíti pozemku k jinému účelu veřejnému.
(Nález z 15. října 1937 č. 3846/36-2.)
Prejudikatura: ad I. Boh. A 9645/32, 9959/32, 10199/32, 11340/34. Věc: Karolina V. v Ružomberku proti rozh. zem. výboru v Bratislavě z 20. března 1936 o koupi pozemku.
Výrok: Naříkané rozhodnutí se zrušuje.
Důvody: Obecní zastupitelstvo v Ružomberku se usneslo ve schůzi 1. července 1933 koupiti od manželů Josefa a Antonie E. jejich pozemek se starým domem za 50000 Kč jako část staveniště, potřebného pro stavbu státního reálného gymnasia, s tím, že kupní cena má býti jako řádná potřeba pojata do rozpočtu budoucího roku.
Zem. výbor v Bratislavě ve schůzi 20. března 1936 odvolání Karoliny V. a spol. v postupu instančním nevyhověl z těchto důvodů: Je nesporno, že v daném případě jde o volní projev obce ve vlastnosti majetkoprávního subjektu v tom ohledu, že zakupuje za přiměřenou cenu stavební pozemek původně na stavbu reálného gymnasia, resp. — ježto tomuto účelu nevyhovoval — k regulačním účelům. Takovýto projev, ježto jde o hospodářský akt, podléhá stížnosti poplatníků, neboť usnesení zasahuje do jejich sféry poplatnické; aby však nadřízený úřad cestou instanční mohl vyhověti odvolání, musilo by býti dokázáno, že takový akt obce ohrožuje zájmy obecné, resp. zájmy poplatnické. Takové námitky odvolatelé nepřednesli a nedokázali, ba naopak bylo zjištěno, že město onoho pozemku hodlá použíti k veřejným účelům, a ježto v r. 1934 zabezpečilo i úhradu, není překážky, aby se úkon ten mohl provésti, když i po stránce finanční cena vyhovuje cenám v městě obvyklým. Z těchto důvodů musil zem. výbor hodnotiti vůli obecního zastupitelstva, koupi považovati za nutnou pro veřejné zájmy obyvatelstva města a na tomto podkladě rozhodnouti podle enunciátu tohoto usnesení.
Do tohoto rozhodnutí stěžuje si k nss Karolina V.
Soud, hledě k ustanovení § 4 zákona o nss č. 164/1937 Sb., zabýval se především z povinnosti úřední otázkou, jíž se i stížnost dotýká, byl-li žal. úřad věcně příslušný vydati nař. rozhodnutí, a dospěl k závěru, že příslušný byl. Předmětem instančního rozhodování žal. úřadu bylo usnesení obec. zastupitelstva v Ružomberku koupiti nemovitost s tím, že cena trhová má býti pojata jako řádné vydání do obecního rozpočtu na rok 1934. Usnesení to, obsahující závaznou směrnici pro obecni rozpočet na příští rok, má povahu usnesení rozpočtového v technickém slova smyslu, o odvolání z něho rozhoduje, jak nss vyslovil v nálezech Boh. A 9645/32, 9959/32, 10199/32 a 11340/34, okr. výbor a zem. výbor (§ 3 zákona č. 77/1927 Sb. a 169/1930 Sb.). — Ve věci samé soud uvážil.
St-lka ve svém odvolání na žal. úřad brojila proti zakoupení sporného pozemku obcí námitkou, že pro stavbu gymnasia, pro něž sporný pozemek byl určen a obcí zakoupen, určeno bylo dodatečně v r. 1934 staveniště jiné, že následkem toho obec onoho pozemku už vůbec nepotřebuje a že jeho zakoupení involvuje zbytečné vyhazování peněz z obecní pokladny. Žal. úřad — ačkoliv uvedl, že st-lka v odvolání nenamítala a neprokázala, že by koupě pozemku ohrožovala zájmy obce, resp. zájmy její jako poplatnice — ve skutečnosti přece jen rozhodl o odvolání věcně, a to zamítavě, uznav koupi pozemku za vhodnou, ježto obec hodlá pozemku použíti na veřejné účely, koupě je pro veřejné zájmy nutná a cena je přiměřená. Stížnost právem vytýká, že tento závěr úřadu nemá dostatečného podkladu.
Obec původně se usnesla zakoupiti sporný pozemek — jak patrno z celého jednání — jako část staveniště pro gymnasium. Tento účel, který transakci co do posouzení vhodnosti pro obecní hospodářství charakterisoval, jak st-lka v odvolání uplatňovala a žal. úřad sám konstatuje, v r. 1934 dodatečně odpadl. Bylo tedy na žal. úřadu, aby uvážil, zda koupě pozemku obcí jest odůvodněna ještě i za tohoto skutkového stavu takto změněného.
Je-li koupě sporného pozemku pro obec vhodná a účelná, lze posouditi jen se zřetelem k určitému, více méně vyhraněnému účelu, který dává již možnost odvážiti, zda pozemek je pro tento určitý účel vhodný a způsobilý, a výdaj s jeho zakoupením spojený účelu tomu adekvátní. Určení účelu toho může vycházeti jen od obce samé, resp. od obecního orgánu příslušného usnésti se o koupi pozemku, t. j. od obecního zastupitelstva, neboť jde o hospodářskou disposici obce, která dohlédacím, resp. odvolacím úřadem nahrazena býti nemůže.
Podle stavu spisů obecní zastupitelstvo, když původní účel, pro který se obecní zastupitelstvo usneslo pozemek koupiti, odpadl, neučinilo žádného usnesení o tom, k jakému účelu obec hodlá nyní pozemek koupiti, a žal. úřad neměl tedy pražádného podkladu pro závěr, k jakému účelu veřejnému koupě pozemku jest odůvodněná, neřku-li nutná, ani zda se zřetelem k tomuto účelu je vhodná. Bylo proto nař. rozhodnutí zrušiti podle § 6 zákona o nss č. 164/37 Sb.

Citace:

Čís. 6408. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství v Praze, 1940, svazek/ročník 21, s. 212-213.