Č. 12247.

Samospráva obecní: I. Jednací řád obec. zastupitelstva jest jen potud právně závazný, pokud je ve shodě s obec. zřízením, — II. Ustanovení jednacího řádu obec., podle něhož může obec. zastupitelstvo vedle ústního hlasování, ustanoví-li to předsedající, hlasovati tak, že členové zastupitelstva vstanou nebo zůstanou seděti, je ve shodě s mor. obec. zřízením. — III. Podle mor. obec. zřízení zůstává — nemá-li jednací řád v tomto směru určitého předpisu — vyhrazeno předsedajícímu obec. zastupitelstva, aby určil, kterým způsobem — zda povstáním či zůstáním seděti — projeviti se mají hlasy pro návrh a hlasy proti.
(Nález z 2. ledna 1936 č. 4133/34.)
Prejudikatura: ad I. Boh. A 2767/23.
Věc: Ludvík K. a Alois T. ve Sviadnově proti rozh. zem. výboru v Brně z 29. září 1933 o obec. rozpočtu.
Výrok: Stížnost se zamítá pro bezdůvodnost.
Důvody: Obec. zastupitelstvo ve Sviadnově jednalo 10. února 1933 o obec. rozpočtu na r. 1933. Předsedající náměstek starosty obce prohlásil před projednáním obec. rozpočtu, že se bude hlasovati tak, že kdo je pro schválení určité položky, zůstane seděti, a kdo je proti nebo zdrží se hlasování, povstane. Tento způsob hlasování vzali v odpor dnešní st-!é. Zem. výbor v Brně zamítl v postupu instančním odvolání dnešních st-lů z těchto důvodů: »Podle jednacího řádu pro obec. zastupitelstvo ve Sviadnově děje se hlasovní v obec. zastupitelstvu ústně. Vidělo-li by se všák předsedajícímu, může se hlasovati tak, že členové zastupitelstva vstanou nebo zůstanou seděti (§ 15 odst. 3 jedn. řádu). Není blíže vyznačeno, zda povstáním členů zastupitelstva hlasuje se pro návrh nebo proti návrhu, a rovněž, zda nepovstání, t. j. když členové zastupitelstva zůstanou seděti, znamená jen hlasování proti návrhu. Záleží tudíž na tom, jak určí předsedající buďto na počátku schůze generálně pro všechny projednávané případy, nebo před hlasováním v každém jednotlivém případě, co má znamenati povstání, zda hlas pro návrh nebo proti návrhu. Rovněž záleží na formulaci návrhu předsedou předneseného.«
O stížnosti podané do tohoto rozhodnutí uvážil nss takto:
Stížnost namítá, že se ustanovením jednacího řádu pro obec Sviadnov, podle něhož může obec. zastupitelstvo vedle ústního hlasování, ustanoví-li to předsedající, hlasovati i tak, že členové zastupitelstva vstanou nebo zůstanou seděti, mění nezákonným způsobem kogentní předpis § 45 odst. 3 sl. obec. zříz., podle něhož děje se hlasování obec. zastupitelstva tak, že členové vstanou a zůstanou seděti, a že proto žal. úřad neprávem opřel svůj výrok o toto ustanovení jednacího řádu. Námitku tu neshledal soud důvodnou.
Jednací řád může býti po právu závazným jen, pokud je ve shodě se zákonem (srov. Boh. A 2767/23). Paragraf 45 odst. 3 mor. obec. zříz., podle něhož nutno spor posouditi, ježto obec Sviadnov byla součástí Moravy, stanoví: »Hlasování děje se ústně, vidělo-li by se ale předsedajícímu, může se také hlasovati tím, že údové vstanou a zůstanou seděti.« Ze slov tohoto ustanovení »vstanou a zůstanou seděti« nikterak neplyne, že by bylo dovolenoi hlasovati pro návrh jedině povstáním; zákon — jak patrno ze srovnání tohoto ustanovení s následujícím odst. 4 — stanoví tu jen zásadu hlasování veřejného, uváděje dva možné způsoby jeho (ústně nebo povstáním) a přičiňuje k druhému způsobu hlasování spojkou »a« toliko opak povstání slovy »zůstanou seděti«. Tím, že jednací řád obec. zastupitelstva nahradil tuto spojku »a« slůvkem »nebo«, nezměnil nijak smysl onoho ustanovení. Mohl tudíž žal. úřad právem vycházeli z toho, že ustanovení jednacího řádu, jehož se v nař. rozhodnutí dovolal, je ve shodě se zákonem.
Na sporu je pak otázka, mohl-li předsedající schůzi obec. zastupitelstva v konkrétním případě stanovití, že se bude hlasovati tak, že kdo je pro schválení určité položky, zůstane seděti, a kdo je proti nebo se zdrží hlasování, povstane.
Hledíc k tomu, že — jak výše uvedeno — jednací řád je ve shodě se zákonem, netřeba při řešení této otázky zabývati se ustanovením jednacího řádu, nýbrž dlužno zkoumati, stanoví-li obec. zřízení, že hlasy pro návrh mohou býti projeveny pouze tím, že člen zastupitelstva povstane, a hlasy proti návrhu tím, že zůstane seděti. Jak bylo již shora uvedeno, nelze z citovaného předpisu obec. zřízení takový smysl vyčisti. Zůstává tedy — nemá-li ani jednací řád v tom směru určitého předpisu — vyhrazeno předsedajícímu, aby určil, kterým způsobem — zda povstáním či zůstáním seděti — projeviti se mají hlasy pro návrh a hlasy proti. Není proto nezákonný způsob hlasování, který ve sporném případě předsedající schůzi obec. zastupitelstva stanovil.

Citace:

Č. 12247. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1937, svazek/ročník 18, s. 157-158.