Čís. 1235.

Předražování (zákon ze dne 17. října 1919, čís. 568 sb. z. a n.).
K skutkové podstatě pletich stačí, je-li trestní jednání způsobilé zvýšiti cenu právě toho předmětu potřeby, který je předmětem konkrétního pletichářského obchodování. Předmětem mohou býti i předměty státního monopolu.
(Rozh. ze dne 18. června 1923, Kr I 341/22.)
Nejvyšší soud jako soud zrušovací zavrhl po ústním líčení zmateční stížnost obžalované do rozsudku lichevního soudu při zemském trestním soudě v Praze ze dne 16. ledna 1922, jímž byla stežovatelka uznána vinnou přečinem čís. 4 §u 11 zák. ze dne 17. října 1919 čís. 568 sb. z. a n.
Důvody:
Zmateční stížnost opírá se pouze o důvod zmatečnosti čís. 9 a) §u 281 tr. ř. Namítá, že obžalovaná neměla býti uznána vinnou přečinem pletich, poněvadž její jednání — nedovolený nákup a prodej tabáku prý nebylo způsobilé zvýšiti cenu tohoto předmětu potřeby, uváží-li se, že se ceny kuřiva jakožto předmětu státního monopolu určují dle okolností, rozhodných pro tabákovou režii, bez ohledu na zmenšenou poptávku vyvolanou nelegitimním obchodem. Monopolová vlastnost předmětu potřeby vylučuje prý předem, by věci toho druhu byly prostředkem k spáchání přečinu dle §u 11 čís. 4 lich. zák. Tento náhled potvrzuje prý také skutečnost, že každé porušení práva státního monopolu se tresce těžkými tresty důchodkovými, kteréž poskytují dostatečnou ochranu státním zájmům. Stížnost není odůvodněna. Přehlíží, že k skutkové podstatě pletich stačí, je-li trestní jednání způsobilé, zvýšiti cenu právě toho předmětu potřeby, který je předmětem konkrétního pletichářského obchodování. Není tudíž třeba, by mělo nebo mohlo míti vliv také na zvýšení cen předmětů téhož druhu v legitimním obchodě, Kdyby bylo správným stanovisko zmateční stížnosti, byla by ochrana, kterou lichevní zákon poskytuje spotřebitelům v ustanovení §u 11 čís. 4 lich. zák. (chráníc jejich zásobování předměty potřeby vůbec) u předmětů státního monopolu úplně ilusorní. Proti takovému výkladu svědčí jak znění tak intence cit. §u. Správně uvádí stížnost, že důchodkové pokuty chrání zájem státu, ohrožený porušením státního monopolu; zájmy spotřebitelů vyžadovaly však ochrany a té se jim dostalo teprv ustanovením lichevního zákona. V tomto případě jest zjištěno, že obžalovaná koupila ve Wiesenthalu v Sasku od neznámého muže 2 kg cigaretového tabáku — 1 kg za 175 K — a že — dopravišši jej podloudně do Čech — chtěla jej prodati v Mnichovicích u Prahy 1 kg za 350 K. První soud správné vyslovil, že pletichářské jednání obžalované bylo způsobilé zvýšiti cenu tabáku, o který jde. K úředním cenám, požadováným za tuzemské výrobky tabákové, nelze při posuzování otázky způsobilosti přihlížeti již proto, že jakost německého tabáku cigaretového jest jiná než zdejšího.

Citace:

č. 1235. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 5, s. 312-313.