— Čís. 11724—
677
Čís. 11724.
Starosta města Prahy jest zodpovědným ze své úřední činnosti, ať jako primátor nebo předseda magistrátu, jen obci, nikoliv i třetím osobám.
(Rozh. ze dne 3. června 1932, Rv I 683/31.)
Žaloba, jíž se domáhala žalobkyně na primátoru a předsedovi magistrátu hlavního města Prahy náhrady škody, byla zamítnuta soudy všech tří stolic. Nejvyšším soudem z těchto
důvodů:
Jest se především zabývati námitkou nedostatku pasivní legitimace, neboť na jejím rozřešení jest závislým i osud rozepře. Žalobkyně, která se domáhá náhrady škody na žalovaném jako primátoru a předsedovi magistrátu hlavního města Prahy, uvedla k odůvodnění žalobního nároku, že magistrát hlavního města Prahy jako stavební úřad vydal příkaz protiprávní a protizákonný, na jehož základě byl zbořen přístavek při domě č. p. 194, v němž měla žalobkyně smíšený obchod, čímž prý byla připravena o obchodní místnost a o zdroj výživy a výdělku, a byla jí tak způsobena škoda, za niž jest práv žalovaný, který jako primátor hlavního města Prahy měl za povinnost držeti ruku nad policií co do staveb a nad řádem stavebním, ručí tak za škody způsobené při obstarávání těchto věcí a odpovídá kromě toho jako předseda magistrátu za jeho protiprávní a nezákonný rozkaz ke zbourání přístavku, neboť měl nařízení to sistovati, prozatím nevykonávat! a žádati, by městská rada rozhodla, může-li se nařízení to vykonati, či nemůže. Podře tohoto přednesu vznikl prý žalobkyni nárok jí uplatňovaný z protiprávní, z nezákonné prý úřední činnosti žalovaného jako primátora hlavního města Prahy a předsedy magistrátu tohoto města. Žalovaný není tudíž žalován jako soukromá osoba, která jako taková zavinila protiprávním jednáním škodu žalobkyně, nýbrž jest žalován ve svém postavení veřejnoprávním jako primátor a předseda magistrátu právě pro svou činnost veřejnoprávní. Z toho vyplývá, že jest otázku, zda se dopustil žalovaný v této činnosti protiprávního činu a komu jest z jeho následků zodpovědný, řešiti podle předpisů práva veřejného, totiž obecního řádu hlavního města Prahy, jichž se ostatně i žaloba dovolává k odůvodnění svého nároku. Pokud jde o činnost žalovaného jako bezprostředního představeného magistrátu (§ 140 obec. řádu pražského), ustanovuje § 141 (uved. řádu), že starosta odpovídá z toho, kterak magistrát a pomocní úřadové konají své práce, a § 147 (uved. řádu), že starosta má pod svým odpovídáním právo nálezy magistrátu sistovati a věc, týká-li se působnosti samostatné, vznésti na městskou radu. Pokud jde o činnost žalovaného jako primátora, ustanovuje § 36 (uved. řádu), že jest obec zastoupena ve svých záležitostech sborem obecních starších, v jichž čele jest starosta, a § 137 (uved. řádu), že má starosta právo i povinnost, domnívá-li se, že usnesení městské rady působí obci podstatnou škodu, vykonání jeho zastaviti, a konečně § 81 (uved. řádu), že policii stavební má obec. Z ustanovení těch, zejména §§ 141, 147 a 137, vyplývá, že jest starosta odpovědným ze své úřední činnosti, ať již ji vykonává jako primátor neb předseda magistrátu, leč otázku, komu odpovídá z této činnosti, lze odpovědět! podle smyslu těchto předpisů jen tak, že odpovídá toliko osobě, kterou v obojí funkci zastupuje, totiž obci (§ 36). Že jest tomu tak, vyplývá i z obdobného ustanovení § 66 (obecního zřízení pro Čechy), v němž jest výslovně ustanoveno, že starosta odpovídá ze svého úředního jednání obci, případně také vládě, v přenesené působnosti. Názor, že žalovaný odpovídá podle předpisů obecního řádu pražského ze své úřední činnosti jako starosta a předseda magistrátu, z níž jedině odvozuje žalobkyně uplatňovaný nárok, i osobám třetím, nemá v předpisech těch opory. Námitka nedostatku pasivní legitimace na straně žalovaného jest tudíž odůvodněna. Bylo proto již z tohoto důvodu odepříti oprávnění žalobnímu nároku.