Čís. 11315.
Byl-li nárok ze správy předi vyhlášením konkursu již uznán, třebaže nebyl ještě v den vyhlášení konkursu realisován, jest přípustné jeho započtení na pohledávku úpadkové podstaty na zaplacení kupní ceny. Dohodly-li se strany po vyhlášení úpadku jen o způsobu realisace nároku ze správy a o jeho převedení na peněžité plnění, nebylo smluvníku třeba obraceti se o svolení na správce úpadkové podstaty.
(Rozh. ze dne 7. ledna 1932, Rv II 805/30.)
Opadkyně dodala žalovanému nábytek. Ježto na nábytku byly shledány vady, zavázal se obchodní zmocněnec úpadkyně žalovanému, a to ještě před zahájením úpadku na jmění dodavatelky, že vady opraví. Dodavatelka opravy neprovedla, nýbrž provedl je žalovaný sám po vyhlášení úpadku na jmění dodavatelky na základě dohody s obchodním zmocněncem dodavatelky. Proti žalobě správce úpadkové podstaty o zaplacení kupní ceny za dodaný nábytek namítl žalovaný započtením vzájemnou pohledávku nákladu na opravu nábytku, kterážto pohledávka převyšovala zažalovaný peníz. Procesní soud prvé stolice vzhledem k vzájemné pohledávce úplatňované započtením žalobu zamítl. Odvolací soud napadený rozsudek potvrdil.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolání.
Důvody:
Dovolateli nelze přisvědčiti, pokud dovozuje, že se žalovaný měl obrátiti na správce konkursní podstaty jako oprávněného a zavázaného, an konkurs byl vyhlášen 9. března 1929 a František J. v zastoupení úpadkyně žádal ho podle zjištění nižších soudů teprve dne 19. března 1929, by si opravy provedl sám a peníze za to si srazil. Podle §§ 1, 66 a 67 konk. řádu není ovšem úpadci od prohlášení konkursu dovoleno, by nakládal svým. jměním, a jsou podle § 3 konk. řádu právní jednání, která vykonal úpadce po prohlášení konkursu a která se týkají konkursní podstaty, proti konkursním věřitelům bezúčinná. Ale odvolací soud právem vyslovil, že tu jde o nárok ze správy (§§ 932 a 933 obč. zák.) který, jak vyplývá ze zjištěni soudů nižšich, tu v den vyhlášení konkursu, byv již před vyhlášením konkursu uznán. Nebyl ovšem ještě v den vyhlášení konkursu realisován (§ 14/1 konk. řádu), ale to nevadí, by jeho započtení nebylo podle § 19 konk. řádu přes to přípustné. Po vyhlášení úpadku dohodly se strany jen o způsobu jeho realisace a o jeho převedení na plnění peněžité. To jest přípustné podle §§ 14 odst. (1) a 19 konk. řádu, a nebylo proto žalovanému zapotřebí obraceti se o svolení, na správce úpadkové podstaty.