Čís. 10333.

Zásady §§ 932 a 1298 obč. zák. platí i na Slovensku.
Kdo uplatňuje redhibiční nárok, může žádati o uznání, že kupní smlouva jest zrušena, a žádati vrácení zaplacené kupní ceny. I když nežádá, by rozsudečným výrokem bylo určeno zrušení kupní smlouvy, stačí žádost o zaplacení kupní ceny. V důvodech rozsudečných jest však ustáliti, že kupní smlouva jest zrušena. Na základě redhibičního nároku přísluší nárok na výlohy vzniklé zaplacením daně z obratu a útraty znaleckého posudku, vyžádaného od státního výzkumného ústavu.
Kdo se domáhá náhrady interese pro nesplnění nebo nesprávné splnění smlouvy, musí dokázati jen smluvní závazek, kdežto na odpůrci jest, by prokázal, že mu bez jeho víny nebylo lze smlouvu vůbec nebo řádně splniti.
(Rozh. ze dne 20. listopadu 1930, Rv I 1773/29).
Proti žalobě pražské firmy proti slovenské firmě o zaplacení kupní ceny za textilní zboží namítla žalovaná firma započtením vzájemné pohledávky. Oba nižší soudy uznaly podle žaloby.
Nejvyšší soud zrušil rozsudky obou nižších soudů a vrátil věc prvému soudu, by o žalobě dále jednal a znovu rozhodl. V otázkách, o něž tu jde, uvedl v důvodech:
Dovolání, opírajícímu se o dovolací důvody čís. 2, 3 a 4 § 503 c. ř. s., nelze upříti oprávnění. Žalovaný domáhá se k započtení proti žalobcově pohledávce určení, že mu přísluší vzájemný nárok na náhradu této škody a ušlého zisku: 1. vrácení trhové ceny za 71 metrů shantungu, 2627 Kč 2. náhradu zaplacené 2% daně z obratu 52 Kč 54 h, 3. náhradu útrat spojených s prozkoumáním zboží státním zkušebním a výzkumným ústavem pro textilní průmysl v Brně 235 Kč 20 h, 4. náhradu výloh zaplacených odběratelům za zhotovení 17 obleků 1840 Kč, 5. 20% ušlý zisk 525 Kč 40 h. Částky účtované pod čís. 1, 2 a 3 může požadovati na základě nároku ze správy (§ 932 obč. zák.); částky pod čís. 4 a 5 jako náhradu škody a ušlého zisku následkem zaviněného nesplnění smlouvy nebo nedodržení smlouvy (§ 1298 obč. zák.) spolusmluvníkem. Tytéž zásady platí i v právu platném na Slovensku, kdež smlouva kupní byla ujednána (Žilina). Kdo uplatňuje nárok redhibiční, třebas jen k započtení, musí tvrditi a dokázati kromě jiného; a) vadu zboží, to jest nedostatek vlastností smluvených, neb obvyklých, b) že vada zboží překáží jeho řádnému užívání a c) že vada jest nenapravitelná. Kdo uplatňuje nárok na náhradu škody neb ušlého zisku z činu nedovoleného, musí tvrditi a prokázat! odpůrcovo zavinění; kdo se domáhá náhrady škody neb ušlého zisku pro nesplnění neb pro nenáležité splnění smlouvy, musí dokázati smluvní závazek a jest na odpůrci, by prokázal, že mu bez jeho zavinění nebylo splnění smlouvy možné. Těmto požadavkům žalovaný v podstatě dostál. Tvrdil v žalobní odpovědi, že koupil od žalobce prostřednictvím Oskara W-a látku »shantung«, kteréžto zboží mu bylo prodáno a předáno jako »prima, úplně spolehlivý tovar«, že se však šaty, které si z látky té daly jeho zákaznice ušiti, v krátku rozpadly a že mu zákaznice daly šaty ty k disposici, že látka'byla tovarem málocenným, nepatrné pevnosti, nemajícím nároku na označení jako »dobrý tovar«, že zákaznicím škodu nahradil a žádá, poněvadž žalobkyně svůj smluvní závazek řádně svou vinou nesplnila, přisouzení náhrady škody, kterou tím utrpěl, jakož i náhradu ušlého zisku. Žalovaný výslovně sice netvrdil, že nepevnost zboží brání jeho řádnému užívání a že vadu tu nelze napraviti, avšak toto tvrzení bylo vtomně obsaženo v jeho údajích, že se šaty, zhotovené z koupené látky, po krátkém upotřebení rozpadly. Kdo uplatňuje nárok redhibiční, může žádati o uznání, že kupní smlouva jest zrušena a žádati vrácení zaplacené kupní ceny. I když nežádá, by rozsudečným výrokem bylo určeno zrušení kupní smlouvy, stačí žádost o vrácení zaplacené kupní ceny. Ovšem v důvodech rozsudečných bude nicméně nutno ustáliti, že smlouva trhová jest zrušena, neboť jest to předpokladem nároku na navrácení trhové ceny (srv. Staub Pisko kom. k čl. 347 obch. zák. § 37). Tak tomu jest i v souzeném případě, kde žalovaný započtením uplatnil nárok na vrácení trhové ceny pro vadnost dodané látky, jak již správně uznal první soud. Na základě nároku redhibičního přísluší žalovanému dále jen nárok na útraty, jež mu vzešly buď vadností zboží, buď právním jednáním a jeho zrušením. Sem patří uplatněný nárok na výlohy vzniklé zaplacením daně z obratu a útraty znaleckého posudku vyžádaného před sporem žalovaným od státního výzkumného ústavu (viz Ehrenzweig Das Recht der Schuldverhältnisse 1928 str. 225 a rozh. Gl. Ung. N. F. čís. 3699). Pokud se tedy žalovaný započtením domáhá pod 1—3 těchto částek, jest na ně hleděti jako na nároky ze správy, byť i je mylně označoval jako nároky na náhradu škody, neboť z celého jeho přednesu vyplývá, že se vůle jeho nesla k tomu je uplatniti jako nároky ze správy vzniklé vadností zboží, při níž ovšem na vině prodatelově nezáleží. Pokud se však domáhá náhrady další škody pod č. 4. a 5., jež mu vzešla tím, že nahradil zákaznicím výlohy spojené s ušitím šatů z vadné látky, a pokud se domáhá náhrady ušlého 20% zisku, jest předpokladem nároků těch prodatelovo zavinění, neboť, kdo zboží předá, jest práv vždy ze škody jím zaviněné. V tom směru však platí pravidlo, podle něhož musí ten, kdo se domáhá náhrady interese pro nesplnění neb nesprávné splnění smlouvy, dokázati jen smluvní .závazek, kdežto na odpůrci jest, by prokázal, že mu bez jeho viny nebylo lze smlouvu vůbec nebo řádně splniti. Je zde tudíž břímě průvodní obráceno proti případu, kdy se uplatňuje náhrada škody ex delicto, ve kterém případě musí ten, kdo se náhrady domáhá prokázati škodu, delikt, odpůrcovo zavinění i příčinnou spojitost mezi škodou a deliktem (§ 1295 obč. zák.).

Citace:

č. 10333. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství JUDr. V. Tomsa v Praze, 1930, svazek/ročník 12/2, s. 746-748.