Čís. 10081.


Dovolací rekurs do zrušovacího usnesení rekursního soudu jest přípustným, třebas nebyla vyhrazena pravomoc (§ 527, druhý odstavec, c. ř. s.), nevyplývá-li ze spisů potřeba předchozího výslechu stran.
Pravděpodobná bezvýslednost exekuce jest podle § 39 čís. 8 ex. ř. důvodem ke zrušení exekuce jíž povolené, nikoliv však důvodem k zamítnutí exekučního návrhu.
Živnost nájemního auta nenáleží ke koncesovaným živnostem, k jichž výkonu se vyžaduje zvláštní způsobilost schválení pachtýřovy osoby po propachtování koncese jest opatřiti exekučním soudem z úřadu. Otázka, zda auto, jímž provozuje dopravu, jest jeho vlastnictvím, nepřichází při povolení exekuce v úvahu.

(Rozh. ze dne 23. července 1930, R I 508/30.)
Soud prvé stolice zamítl návrh vymáhajícího věřitele, by byla povolena exekuce 1. zabavením živnosti nájemního auta, provované dlužníkem a koncese, tvořící základ k živnostenskému provozu dopravy osob autem, 2. propachtováním veřejnou dražbou živnosti nájemního auta a koncese tvořící základ k živnostenskému provozu dopravy osob autem. Důvody: Podle výslechu dlužníka a podle osvědčení Jana V-a má dlužník koncesi k provozu živnosti nájemního auta a auto, jimž tuto živnost provozuje, náleží jeho otci Janu V-ovi; okolnosti tyto jsou ostatně soudu známé. Ježto Jan V. prohlásil, že by, kdyby provoz živnosti byl třetí osobou mařen nebo ztěžován, dlužníku auto nepropůjčil, nelze ze zabaveni, i kdyby bylo přípustné, očekávati výtěžek převyšující náklady této exekuce, pročež bylo návrh vymáhajícího věřitele ad 1. zamítnouti již vzhledem k možnosti zastavovacího návrhu podle § 39 čís. 2 a 8 ex. ř. Podle § 341 ex. ř. při řemeslných nebo při takových koncesovaných živnostech, k jichž nastoupení jest třeba zvláštní způsobilosti, exekuce vnucenou správou nebo propachtováním nemá místa, provozuje-li živnost její majitel sám nebo nejvýše se čtyřmi pomocnými dělníky. Dlužníkova živnost nájemního auta jest podle §§ 23 a 15/4 živn. řádu živností koncesovanou, k jejímuž nastoupení se vyžaduje zvláštní způsobilost (zvláštní zkouška k samostatnému řízení automobilů, vysvědčení o zkoušce, vůdčí list). Dlužník vykonává živnost sám, jen s jedním řidičem, tedy s méně než se čtyřmi pomocnými silami. Navržené vnucené propachtování jest tudíž podle § 341 ex. ř. nepřípustné. Ostatně,koncese lpí na osobě majitele a k jejímu výkonu náměstkem nebo k propachtování jest podle § 55/2 živn. řádu třeba svolení živnostenského úřadu a jest i z tohoto důvodu navržená exekuce nepřípustná. Rekursní soud zrušil napadené usneseni a uložil prvému soudu, by rozhodl o exekučním návrhu vymáhajícího věřitele, nehledě k zamítacím důvodům uvedeným v napadeném usnesení. Důvody: Důvody uvedené prvým soudem pro zamítnutí exekučního návrhu nejsou případné. Pravděpodobná bezvýslednost exekuce jest podle § 39 čís. 8 ex. ř. jen důvodem k zastavení již zahájené exekuce, není však důvodem k zamítnutí exekučního návrhu předem, ježto teprve po zahájení exekuce lze posouditi, zda lze z ní očekávati výtěžek převyšující náklady, čili nic. Nehledíc k tomu, není správným názor, že tomu v tomto případě tak jest, protože auto, jímž dlužník provozuje živnost, náleží jeho otci, jenž prohlásil, že ho dlužníku nebude nadále propůjčovati, kdyby mu bylo provozování živnosti třetí osobou mařeno nebo stěžováno, — ježto předmětem navržené exekuce není auto, jímž dlužník provozuje živnost, nýbrž'předmětem jest tento živnostenský podnik a koncese k němu, jenž může býti provozován též autem pachtýři koncese náležejícím nebo autem, jež si opatří. Oprávněn není ani zamítací důvod odvozovaný z prvého odstavce § 341 ex. ř., ježto živnost nájemního auta nepatří ke koncesovaným živnostem, k jejichž výkonu se vyžaduje zvláštní způsobilost. Tuto způsobilost nelze zaměňovati s průkazem způsobilosti říditi silostroje, jež se však nevyžaduje k nabytí koncese, nýbrž jen k jejímu výkonu pro majitele koncese, je-li sám řidičem, nebo pro osobu, jíž používá jako řidiče, a jest v tomto směru poukázati k tomu, že koncese k provozu živnosti nájemního auta může býti propůjčena nejen osobě fysické, nýbrž i osobě právnické, na př. společnosti a pod., v kterémžto případě nelze mluviti o průkazu osobní způsobilosti k řízení vozu. Neoprávněným jest posléze zamítnutí exekučního návrhu z důvodu, že k výkonu koncesované živnosti zástupcem nebo pachtýřem jest podle § 55/2 živn. řádu třeba svolení živnostenského úřadu, jehož tu nebylo. Vždyť podle § 341, poslední odstavec, a § 16, prvý odstavec ex. ř. jest schválení správního úřadu ohledně osoby pachtýřovy po propachtování opatřiti exekučním soudem z úřadu. Bylo proto o rekursu vymáhajícího věřitele rozhodnouti, jak shora uvedeno, ježto věcně nebylo lze rozhodnouti, poněvadž rekursní soud neměl potřebné základy ke zkoumání vykonatelnosti a správnosti nároku vymáhajícího věřitele, označeného v exekučním návrhu.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu.
Důvody:
Rekursní soud nerozhodl, zrušiv usnesení soudu prvé stolice, ve hlavní věci, jak praví výslovně, jenom proto, že neměl ve spisech potřebného podkladu pro přezkoumání vykonatelnosti a správnosti nároku vymáhaného exekučním návrhem, tedy nikoli snad proto, že rozhodnutí má ještě předcházeti výslech stran. Ani jinak nevyplývá ze spisů potřeba tohoto výslechu. Jest proto dovolací rekurs s hlediska ustanovení § 527 druhý odstavec c. ř. s. a § 78 ex. ř. přípustný. Ve hlavní věci je dovolací rekurs bezdůvodný, neboť jeho vývody není vyvráceno správné, věci i zákonu vyhovující a s ustáleným rozhodováním tohoto nejvyššího soudu se srovnávající odůvodnění napadeného usnesení, k němuž se jen dodává, že ustanovení § 39 čís. 8 ex. řádu nelze rozšiřovati v ten způsob, že podle něho lze zamítnouti již exekuční návrh, je-li z něho patrno, že exekuce neposkytne výtěžek nad náklady (srov. vídeňské rozhodnutí ze dne 9. srpna 1898 č. 10976 otištěné v Gerichtshalle 257/99 — v němž šlo o zabavení dlužníkovy pohledávky 16 K). jest sice smyslem a účelem ustanovení § 39 čís. 8 ex. řádu, by bylo zamezeno vedení bezúčelných, to jest takových exekucí, při kterých nelze očekávati, že se jimi docílí zmenšení dlužníkova dluhu a třeba jen částečného uspokojení věřitelova, tedy exekucí, při kterých by dlužník byl zbaven součástí svého majetku, věřitel však by nedošel pražádného uspokojení své pohledávky. Zákon však velícím předpisem § 39 čís. 8 ex. řádu nedopouštějícím ani obdobný, ani rozšiřující výklad, poskytuje dlužníku ochranu z veřejných zájmů (srov. Zprávy výboru str. 11, 12 Materialien II. str. 14, 15 a vysvětlivky Dr. Em. Steinbacha ku § 4 zákona ze dne 10. června 1887 č. 74 ř. z.) jen v ten způsob, že má taková již povolená exekuce býti zrušena, nikoli v ten způsob, že vůbec nemá býti povolována. Ostatně se pochybnosti soudu prvé stolice nedotýkají ani tak předpokladů § 39 č. 8 ex. řádu, jako spíše proveditelnosti této exekuce, ana je prý živnost vykonávána cizím autem. Soud ten béře tím v počet nijak neprokázané vlastnictví třetí osoby k autu, o které jde, což jsou věci, které teprve v exekučním řízení při výkonu povolené exekuce mohou býti vysvětleny a zákonitě vyřízeny.
Citace:
č. 10081. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství JUDr. V. Tomsa v Praze, 1930, svazek/ročník 12/2, s. 231-233.