Čís. 10342.

Výkaz nedoplatků daní, jenž není podepsán oběma berní úřad zastupujícími úředníky, nýbrž jen jedním z nich, kdežto místo vlastnoručního podpisu druhého úředníka jest na výkazu jen jeho faksimile, není exekučním titulem podle § 1 čís. 13 ex. ř.
(Rozh. ze dne 22. listopadu 1930, R I 625/30).
Na základě výkazu nedoplatků podepsaného jedním úředníkem a opatřeného faksimilem druhého úředníka berního úřadu povolil soud prvé stolice exekuci k vydobytí daní. Rekursní soud exekuční návrh zamítl. Důvody: Podle ustanovení § 1 čís. 13 ex. ř. jest sice výkaz nedoplatků o přímých daních a o poplatcích podle předpisů o tom daných vykonatelným exekučním titulem. Podle ustanovení § 23 zákona ze dne 21. prosince 1923 čís. 28 sb. z. a n. a § 26 zákona ze dne 16. února 1918 čís. 66 ř. zák. platí tento způsob exekučního vymáhání daní i při daních z válečného zisku a daně z obratu uvedených v předloženém výkazu nedoplatků. Jest však souhlasiti se stížností v tom, že výkaz nedoplatků předložený vymáhající stranou není formálně bezvadnou veřejnou listinou, tvořící plný důkaz podle § 292 c. ř. s., jíž musí býti, by ho bylo lze pokládati za platný exekuční titul. Soudu exekuci povolujícímu přísluší zkoumati exekuční titul po stránce formální (viz rozhodnutí čís. 4908). V tom směru jest dáti stížnosti za pravdu, že předložený výkaz nedoplatků není veřejnou listinou formálně bezvadnou, by ji bylo lze zejména pokládati za listinu sepsanou v předepsané formě vystavenou od veřejného úřadu v mezích jeho úředního oprávnění, tudíž za listinu veřejnou po rozumu § 292 c. ř. s. plný důkaz tvořící. Podle dosud platného výnosu finančního ministerstva ze dne 25. října 1885 čís. 225 ř. zák. zastupují berní úřad výběrčí daně a úředník jej kontrolující, kterým náleží jako vrchním úředníkům úřadu bezprostřední ručení za pokladnu a účtování. Těmto náleží proto podepsati výkaz nedoplatků. Výkaz nedoplatků jedním z nich podepsaný nelze pokládati za platnou listinu veřejnou tvořící plný důkaz, a nelze jej tudíž uznali ani za platný exekuční titul, který vyžaduje formální bezvadnost. Na výkazu nedoplatků jest podepsán jen jeden úředník, druhý úředník není podepsán a na místo jeho podpisu připojeno jest faksimile jeho podpisu, jakž tomu i na exekučním návrhu samotném. Podle ustanovená dv. dekr. ze dne 19. dubna 1799 čís. 466 sb. z. s. jest k platnosti veřejných listin třeba nejen přitisknutí razítka úřadu, nýbrž i podpisu osob oprávněných k vystavení listiny. Soud prvé stolice přehlédnuv patrně nedostatek podpisů na výkazu nedoplatků, povolil exekuci na základě listiny vadné, kterou za exekuční titul podle § 1 čís. 13 ex. ř. považovati nelze, a bylo tudíž oprávněné stížnosti vyhověti, a exekuční návrh jako řádně nedoložený a neodůvodněný zamítnouti.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu.
Důvody:
Dovolacímu rekursu nelze přiznati oprávnění. Především jest mylným názor dovolacího rekursu, že soud neměl výkaz nedoplatků zkoumati v jiném směru než, zdali má náležitosti § 7 ex. ř. a an výkaz nedoplatků náležitosti ty měl, že pro nedostatek podpisu neměl návrh býti zamítnut. Podle § 1 čís. 13 ex. ř. jsou exekučním titulem platební příkazy a výkazy nedoplatků o daních a poplatcích, pokud se týče o zemských, okresních a obecních přirážkách, jsou-li platební příkazy a výkazy nedoplatků podle platných o tom předpisů vykonatelné. Soud, maje povoliti exekuci, jest povolán, pokud se týče povinen, zkoumati, zda exekuční titul podle § 1 čís. 13 ex. ř., o nějž i v tomto případě jde, odpovídá formálně platným předpisům, a, shledá-li, že nikoli, nelze mu, protože pak schází způsobilý exekuční titul, exekucí povoliti (srovnej rozhodnutí čís. 4908 a 8487 sb. n. s.). Co se toho týče, že výkaz nedoplatků, je-li jen jedním z vedoucích úředníků berního úřadu podepsán, kdežto podpis druhého úředníka jest nahražen razítkem, nevyhovuje platným v tom směru předpisům a není způsobilým exekučním titulem, jest rekursní soud v právu a vývody dovolacího rekursu, že stačí podpis razítkem, nejsou opodstatněné. Podle dvorského dekretu ze dne 19. dubna 1799 čís. 466 sb. z. s., na nějž již poukázal rekursní soud, nestačí k průvodnosti úředních listin, jsou-li opatřeny jen razítkem úřadu, jenž listinu vydal, nýbrž musí listiny ty býti kromě toho ještě podepsány úředníky k vydávání listin těch oprávněnými. Žádá se tedy podpis úředníků a jím faksimile není. Proto faksimile na úřední listině, pokud nejsou stanoveny výjimky, nestačí. Berní úřady zastupují dva vedoucí úředníci (§ 4 pokladního a manipulačního předpisu ze dne 29. ledna 1850 čís. 494 min. fin.) a výkaz nedoplatků musí, by formálně vyhovoval a byl způsobilým exekučním titulem, podepsán býti oběma vedoucími úředníky, přednostou berního úřadu a kontrolorem. Není výjimky, připouštějící u listin berním úřadem vydaných místo vlastnoručního podpisu jeho faksimile. Naopak jest používání razítek místo podpisů na úředních vyhotoveních berním úřadem zapovězeno (viz výnos zemského fin. ředitelství v Praze ze dne 27. února 1888 čís. 8650 příloha Věstníku čís. 9 pro Čechy, výnos zemského fin. ředitelství v Brně ze dne 11. srpna 1888 čís. 18420 mor. příloha Věstníku čís. 9 str. 52 pro Moravu. Srovnej též, co se týče podpisu u doložky vykonatelnosti, instrukce pro berní úřady ze dne 14. března 1898 čís. 994 a čís. 405 Příloha Věstníku čís. 3 z roku 1898 vydané na základě výnosu ministerstva financí ze dne 18. ledna 1898 čís. 58418— 1897).

Citace:

č. 10342. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství JUDr. V. Tomsa v Praze, 1930, svazek/ročník 12/2, s. 759-761.