Čís. 10050.


Jsou-li spolužalováni i veřejná obchodní společnost i veřejní společníci vzhledem k jich ničem podle čl. 112 obch. zák., tvoří společnost a společníci nedílné společenství v rozepři.
(Rozh. ze dne 26. června 1930, R II 201/30).
Ve sporu proti veřejné obchodní společnosti a jejím společníkům navrhl žalobce, by byl vydán proti veřejné obchodní společnosti rozsudek pro zmeškání, ježto právní zástupce společnosti nepředložil při prvém roku plnou moc firemně podepsanou. Spolužalovaní veřejní společníci se k prvému roku dostavili. Soud prvé stolice zamítl návrh na vydání rozsudku pro zmeškání. Rekursní soud zrušil napadené usnesení a uložil prvému soudu, by, vyčkaje pravomoci, doplnil řízení a věc znovu rozhodl. Důvody: Především jest řešiti otázku, zda jde o nedílné společenství v rozepři podle § 14 c. ř. s., když — jak jest tomu v souzeném případě — jsou žalováni současně i veřejná společnost i společníci. Pro obor procesního práva přiznává se veřejné společnosti způsobilost, by žalovala nebo byla žalována (čl. 111 obch. zák.). Rozsudek proti společnosti dotýká se bezprostředně společenského jmění, jež jest fakticky i právně odděleno od soukromého jmění společníků. Takový rozsudek jest sice vykonatelný proti společníkům, avšak jen omezeně s výhradami § 11 ex. ř. Chce-li si věřitel společnosti zjednati exekuční titul, který mu umožňuje vésti bezprostředně a neobmezeně exekuci na soukromé jmění společníka, musí žalovati i společníky osobně. Procesuálně mohou proto býti společníci veřejné společnosti samostatnou stranou vedle spolužalované společnosti. Vzhledem k tomuto právnímu poměru nevztahuje se proto účinek rozsudku proti společnosti na spolužalované společníky tak, jak to má na mysli § 14 c. ř. s. Nehledíc k tomu, mohou spolužalovaní společníci po případě uplatňovati proti žalovanému nároku samostatné námitky vyplývající z jejich osoby proti žalující straně, takže také z tohoto důvodu nemusí se vztahovati účinek rozsudku proti společnosti na spolužalované společníky. Není tu proto nedílného společenství v rozepři podle § 14 c. ř. s. a nebylo závady proti vydání rozsudku pro zmeškání proti žalované společnosti nebo spolužalovaným společníkům.
Nejvyšší soud obnovil usnesení prvého soudu.
Důvody:
Jde především o to, zda mohl býti proti žalované společnosti vydán rozsudek pro zmeškání, nebyla-li při prvém roku vůbec nebo řádně zastoupena a byli-li spolužalováni také společníci, kteří se dostavili a projednávali. jak již nejvyšší soud v rozhodnutí čís. 9241 sb. n. s. obšírně vyložil, není veřejná obchodní společnost podle hmotného práva zvláštním právním podmětem, aniž právnickou osobou, nemá proto soukromoprávní způsobilosti a nemůže býti ve sporu stranou. Stranou jsou jen její společníci. Důsledkem toho působí rozsudek proti veřejné společnosti i proti jednotlivým společníkům, jsou-li tedy žalováni i veřejná společnost, i veřejní společníci vzhledem k jejich ručení ve smyslu čl. 112 obch. zák., jakž jest tomu v souzeném případě, jde o nedílné společenství v rozepři podle § 14 c. ř. s. a procesní úkony společníků v rozepři činných vztahují se i na společníky liknavé. I kdyby tedy žalovaná společnost nebyla bývala při prvém roku formálně řádně zastoupena a tato závada nebyla bývala odstraněna, nemohl býti proti ní vydán rozsudek pro zmeškání, poněvadž nečinnost, pokud se týče obmeškání její bylo napraveno činností a bedlivostí společníků. Netřeba se tedy vůbec zabývati otázkou, zda postačila k řádnému zastoupení žalované společnosti procesní plná moc Dr Josefa J-a, podepsaná jediným společníkem Ing. Karlem J-em na základě jeho generální plné moci udělené mu dne 10. května 1926 společností, zejména zda tato generální plná moc byla pravá, zda působila jen v poměru ke třetím osobám a zda snad později byla odvolána.
Citace:
Čís. 10050.. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství JUDr. V. Tomsa v Praze, 1930, svazek/ročník 12/2, s. 178-179.